7. Kapitola

22 4 1
                                    

Jack mi pomohl nasednout na Kelly. Já se uvelebila v sedle a pevně stiskla otěže. Narovnala jsem si záda a paty dala dolů. Pobídla jsem Kelly, která se hned na to "rozjela".

Jack jel vedle mě a usmíval se. ,, A kam vlastně jedeme??". Zeptala jsem se, protože dýl bych ten jeho přiblblí úsměv nevydržela. ,, Na jedno krásné místo, kde vím, že se ti bude líbit". Jen, co to dořekl nahodile zase svůj úsměv.

Jack jel na Baronovi a sebou si vezl košík, doufám, že v něm bude jídlo, protože jedeme skoro už dvě hodiny a já záčínám mít hlad. ,, Za chvíli budeme na místě". A opravdu, ale co jsem spatřila mi vyrazilo dech. Byla to písčitá pláž a občas tu byly i oblázky. Došli jsme k moři a Jack mi řekl, ať seskočím. Poslechla jsem ho, hned na to mi zavázal oči šátkem, vůbec jsem nepochopila proč to udělal.

Foukal větřík a bylo mi krásně, poslouchala jsem vlny jak narážejí do útesu. ,, Jani pojď ke mě blíž a já tě vyhoupnul na koně a hlavně si nezapomeň vyzout boty". Poslechla jsem ho a došla k němu blíž. Když jsem opatrně dosedla na koně, Jack mi dovolil si sundat šátek. Trochu jsem znervózněla, když jsem oba dva koně viděla bez sedla a bez otěží. Myslela jsem si, že Kelly je bez sedla, ale nechtěla jsem to mu uvěřit.

Jack se na mě koukal a pořád mu zůstával ten jeho typický úsměv na tváři. Měla jsem strach, ale následovala jsem Jacka. Jack mlasknutím pobídl Barona. Baron, jako by byl natěšený, že jde do vody, ale když vyjela i Kelly bez jakéhokoliv pobídnutí, lehce jsem sebou trhla. Chytla jsem se pevné hřívy.

Kelly měla už namočené celé nohy a dostávala se k břichu, já už také cítila teplé hřejivé moře. Když Kelly byla už skoro celá ponořená začala plavat. Užívala jsem si každou chviličku na jejím hřbetě. Když jsme se vykoupali pustili jsme koně na menší louku, co byla o kus dál. A my s Jackem jsme si sedli na kostičkovanou deku.

Jack přinesl piknikový koš s jídlem. ,, To si dělal sám??". Překvapeně jsem se na něj podívala. ,, Ano myslíš si snad, že jenom holky umí něco udělat dobrého k jídlu? Jsou tu dvě jablka, tousty se šunkou a s máslem a také chléb s kozím sýrem a moje speciální domácí palačinky".

Hned jak to dořekl jsem si vybrala palačinky měl je moc dobré, byly s jahodovou marmeládou. Otočila jsem se na Jacka, chtěla mu něco říct, ale zakoukala se do jeho modrozelených očí. Jenom z těch očí se mi tajil dech. ,, Proč na mě koukáš?". A sakra vůbec mi to nedošlo.,, Hmm, no máš na bradě marmeládu" ještě, že jsem si toho všimla, to byla moje záchrana.

Jack se usmál a začal si utírat bradu. Měl opravdu krásné oči, měl i krásné hnědé vlasy. Bože nad čím to přemýšlím, musím nahodit jiné téma. ,, Hale a co tvoje rodina moc o ní nevyprávíš". Ten kluk kterého jsem znala jen s úsměvem na tváři teď vypadal jako malý kluk, když se mu zničí jeho nejoblíbenější hračka.

,, Víš já o tom nerad mluvím, samozřejmě mám rodinu, ale bez matky". Nevěděla jsem co mu na to mám říct, ani já bych nevěděla co dělat mamka je pro mě vše. Opatrně jsem mu dala ruku na rameno. Trochu sebou škubl, ale po chvíli na mě pohlédl, obejmul jsem ho.

Po chvíli mi klisnička  zařehtala a tím se všechno to kouzlo vytratilo. Pohlédla jsem na Kelly, která měla v puse trávu a připadalo mi to, jako by se usmívala. Pohladila jsem ji a potichu zašeptal, že musíme jet. Jack přikývl a my osedlali koně a vyrazili na dlouhou cestu na ranč.

Příběh na rančiKde žijí příběhy. Začni objevovat