Příběh na ranči

4. Kapitola

Dnes večer byla velká bouřka, já se bouřky nebála, ale přes to jsem byla vzhůru. Koukala jsem, jak kapky stékají po okně.

Tmavé nebe se rozzáří pokaždé, když vystřelí blesk, který doprovází Hromová píseň. Když letěl jeden velký blesk, ozvala se  rána. A sakra bylo to na statku a bohužel jsem se nemýlila. Po chvíli na moje dveře zaklepal Strejda.

,, Jani dělej, pojď nám pomoct" ani jsem se neoblékala a vyběhla jsem ze dveře, v ten samý okamžik vyběhl i Jack, a tak jsme stáli na proti sobě.                                                                                          ,, Co se děje?" Otázala jsem se.

,, Koně se splašili a utekli do lesa, musíme je najít" přikývla jsem a Jack taky. Vyšli jsme z chalupy a běželi jsme ke stájím, kde jsme vzaly pro případ nouze provaz. Pak už jsme běželi do ohrady spočítat koně. Jasně jejich tu osm, takže čtyři utekli.

Prošli jsme závorou, kam uhodil blesk a kudy koně utekli. Zajistili jsme ji, aby neutekli další a vypravili se do lesa. Jelikož bylo bahno, byly vidět stopy. Díky bohu, ani to nedalo takové námahy a našli jsme je.

Všichni byli v pořádku.
,, Vysedneme na koně a pojedeme, ať stihneme ještě koně zahnat do stájí". Řekl Steav a já se jen zhrouceně podívala. Jako vážně na koně bez helmy, žádné otěže, probíhalo mi hlavou.  ,,Vzládneš to".

Neodpověděla jsem a radši si koně navedla ke špalku a nasedla na něj. Kůň byl neklidná, popravdě se mu ani nedivím                                                                                                                                           ,, Tak jedeme". Chytla jsem koně za hřívu, přitiskla kolena a paty dala dolů.

Mlaskla jsem a kůň se rozjel po chvíli jsem si všimla, že je to Kelly. Po celou dobu jsem na ni mluvila a ona měla sklopené uši do zadu a poslouchala mě.

Ujeli jsme už dlouhou trasu a před námi se ocitl spadlý strom.                                                                      ,, Oběd bysme ho museli dolů a to je nebezpečné, protože by jsme mohli spadnout ze srázu". Takže jediná možnost je ho přeskočit, byl to dost vysoký strom.

Byla jsem nervózní, ale teď jsem ji musela zachránit a ona mě. Jako první jel Jack, který to přeskočil bez problémů. A pak jel Steav, který na koni trochu zakolísal, ale udržel se.

,, Tak a teď mi" řekla jsem Kelly, která měla nastražené uši do zadu.  Pobídla jsem ji a rychle jsme utíkali. ,, Pojď holka". Byla hodně temperamentní, ale teď vypadala odhodlaně.
Pomalu jsme se rozjížděli a dostávali jsme se do správné rychlosti. Měla jsem strach a připadalo mi že i ona. Byla to zkouška odvahy, jít plnou rychlostí proti stromu, ale my jsme to přeskočili. Bylo to úžasné být zpátky v sedle.

Koukala jsem na spokojený pohled Steava a překvapený pohled Jacka. Přešla jsem do cvalu. Cítila jsem se uvolněně a i trochu pyšně.

Doběhli jsme na dvůr a zahnali koně, když byli koně ve stáji. Začali jsme je hřebelcovat, umývat a na konec jsme jim dali jídlo a nechali je odpočívat a sami jsme šli spát. Dnes to byl dlouhý den.

Jak se vám líbí kapitola ??😃😃😉