Příběh na ranči

2. Kapitola

Ranč byl velký, a když jsme dorazili na velký dvorek, rychle jsem seskočila z koně. Pořád jsem byla trochu naštvaná. Za chvíli sesedl i Jack a raději si mě. 

Jack vedl koně do stájí a já čekala na velkém dvoře. Připadalo mi to spíše jako náměstí, ale z mé prohlídky mě někdo vyrušil.

 „Tak Jacku, jak bylo u babičky? A vedeš mi mou neteř?" Chvíli nastalo ticho, ale na konec se odpověď dostavila ,,Ano. "

 Vysoká a tajuplná postava na mě pohlédla a pomalu scházela po schodech dolů.

Došel až ke mně a já mu poprvé viděla do obličeje. Vypadal tak na 30 let, měl černé vlasy a hnědé oči. Koukal na mě a já se mu upřeně dívala do očí. Měl je tak tajemné a zároveň jsem v nich viděla smutek a bolest. ,, Ahoj." pozdravil mě hlubším hlasem ,,Dobrý den." zarazil se a pak s úsměvem mi řekl „Ale proč mi říkáš dobrý den, vždyť jsem tvůj strýček." hned poté, co to dořekl  si mě začal prohlížet. „Já jsem Steav." „A já jsem Jana." Natahovala jsem k němu opatrně ruku.

,,Neboj já tě neukousnu" Steav se začal smát. stiskl mi ruku, ucítila jsem hrubou kůži.

,, Jsi jako tvá matka, k cizím opatrná". Jen se pousmál a vydal se směrem k domu.                    ,,Pojď za mnou". Vyšli jsme schody a nahoře byla velká chodba, dali jsme se jí, v chodbě bylo zpoustú dveří, na konci chodby byla kuchyně a s ní spojeny obývací pokoj, dál vedla ložnice         ,, tady, kdykoliv budeš něco potřebovat, najdeš mě tady".

,, A kde můžu spát?" zeptala jsem se ho.                                                                                                                    ,,Ty si můžeš vybrat, buď tady" ukázal na starší dveře ,, nebo na proti je malá chaloupka, a nebo ve stáji, volba je jenom na tobě." Hned jsem věděla, kde budu spát a když jsem řekla, že v chalupě, ani ho to nepřekvapilo. ,, Jacku vezmi Janu do jejího nového pokoje." Jack nic neodpověděl a jen mi ukazoval chaloupku.

Když jsem vešla do chalupy, byla tam malá kuchyňka s obýváčkem, malá koupelna a byly tam i dva velké pokoje, bylo to jak v pohádce. ,,A kde vlastně spíš ty?". Tady ukázal Jack na místnost vedle.A v tu ránu byl pohádky konec. No to snad ne, s klukem v jedné chalupě, no bezva, ale upřímně do stájí se mi jít opravdu spát nechtělo. Jen jsem udiveně zamrkala a šla do pokoje, díky bohu byl tu zámek. měla jsem nejistý pocit, že on bude na proti mě.

Skoro celý večer jsem si vybalovala, ale Jack zaklepal na mé dveře a šli jsme k velkému výběhu. Jack zapískal a proběhlo stádo koní.

Popisoval mi je, ale já byla tak unavená, že jsem jen pozorovala, jak běží při západu slunce, byla to krásná podívaná.                                                                                                                                                            ,, Jani zítra jdeme krmit zvířata šup do postel". ,, Ano mamko, já zapomněla, že tady se chodí spát se slepicemi". Jen se na mě pousmál a za chvíli jsem byla vykoupaná a zachumlaná v peřinkách.