Návrat domů

457 37 2
                                    

Cože to né to nemůže být pravda, co jsem komu udělala!!

Ležele jsem na posteli přikrytá peřinou, potila jsem se a špatně se mi dýchalo. Nehty jsem zabodla do matrace a pravidelně dýchala, takhle to pokračovalo až do rána, byla jsem opravdu unavená.
,,Ťuk, ťuk!"
Ozvalo se a já odkryla peřinu. Konečně jsem se mohla nadechnout čerstvého vzduchu.
,,Dále"
Řekla jsem vážně a nespustila jsem pohled z dveří.
,,Ahoj Sejo"
Otevřela dveře sestřička a mile se usmála.
,,Dobrý den"
Ztenčila jsem rty do úzké linie a potichu jsem řekla.
,,Paní? Podíváte se pod postel?"
Ukázala jsem směr dolů a dodala jsem.
,,A dávejte si pozor"

Zamračila se a popošla blíž k posteli.
,,Co se v noci stalo?"
Vzala jsem mobil do ruky a najela jsem na zprávy. Zamračila jsem se.
,,Co se děje?"
Vytáhla sestřička obočí.
,,No ta zrůda, ta zrůda mi psala, psala mi že je pod postelí...ale, ale já tu nic nemám."
Sestřička se podívala pod postel.
,,To se ti jen zdálo"
Pohladila mě po vlasech.
,,Ne nezdálo, děláte ze mě blázna, ale já blázen nejsem!!"
Chytila jsem ji za zápěstí a odhodila jsem pryč.
Mírně zakývala hlavou ze ztrany na stranu.
,,Zavolám ti tvého psychiatra"
Skousla jsem se za ret abych udržela slzy které se draly na povrch, nikdo mi nevěří, dělají ze mě blázna.

Po15 minutách

,,ťuk ťuk"
Ozvalo se zaklepání a já si otřela slzy do hřbetu ruky.
,,Dále"
Posadila jsem se a věděla jsem že to je Mark nebo-li můj psychiatr.
,,Ahoj Sejo"
Usmál se a zavřel za sebou dveře.
,,Dobrý den"
Usmála jsem se a ulevilo se mi že si mohu popovídat s normálním člověkem jako je Mark.
,,Tak Sejo"
Usmál se a sedl si na postel.
,,Slyšel jsem že ti někdo psal, prý nějaká zrůda"
,,Ano přesně tak,"
Vychrlila jsem ze sebe.
,,Sejo, povídej co se stalo, opravdu mě to zajímá"
Vyndal svůj zápisník propisku a kývl.
,,Takže...

...

,,Ach Sejo..."
Poškrábl se na bradě.
,,Myslíš si že by to mohl duch co tě straší?"
Zadívala jsem se na místo.
,,No nevím..."
,,Neumřel ti teď nedávno člen rodiny kamarád nebo i nepřítel"
Chvíli jsem zapřemýšlela a potom jsem se zhrozila...no jo přeci!
,,No sestra"
Podívala jsem se na Marka
,,Podobá se ta postava tvojí sestře?"
,,Asi trochu jo, hlavně postavou a vlasy"
Zamračila jsem se a vykulila oči.
,,Myslíte že to je má zesnulá sestra?"
,,No asi ano, už jsem měl hodně pacientů s duchy."
,,Aha, takže..."
Ťuk ťuk!
Nedořekla jsem to a někdo zaťukal na dveře.
,,Dále"
Řekla jsem naštvaně, furt nás někdo musí otravovat.
,,Sejo, je tu tvá matka, šla tě odprovodit domů"
Sestřička stála u dveří.
,,Domů?! Nikdo mi neřekl že mám jít domů!! Nemá sbaleno a..."
Mark mě pohladil po ruce a smutně se zašklebil. Tím mi měl naznačit že se mám uklidnit. Ano, bývám výbušná a někdy náladová, ale takoví lidi prostě jsou.

,,Neboj Sejo máš čas"
Ironicky jsem se na ní ušklebila.
,,Moje matka nemá na mě nikdy čas, ale na pudly jo"
Odfrkla jsem si a stala z postele, ježiš, jak mě bylo vedro.
,,Tak nashle Sejo, příjdu tě zítra navštívit domů"
Mrkl na mě a odešel, odešel jediný můj kamarád kterému můžu vše svěřit, ale k tomu psychiatři jsou.

...

,,Ahoj mami"
Řekla jsem naštvaně a přidala jsem důraz na "ahoj" protože se tam mazlila zase s těmi pudly. Kdybych nepřidala na hlase ani by si mě nevšimla, a dál by se jím věnovala. Nejradši bych těm pudlům roztříhala tu jejich nagelovanou a čerstvě umytou srst.
Přišla jsem k mamce a zlověstně jsem se podívala do jejích očí.
,,Ahoj"
Objala mě ale já jsem měla ruce podél, proč bych měla ji objímat když mě nepřišla ani jednou navštívit, a navíc si myslela že jsem blázen.

Celou cestu domů jsem mlčela, nechtěla jsem se s ní bavit. Teším se, až zalehnu do postele a tam si zdřímnu.

Mamka otevřela dveře a pudli vběhli dovnitř, protočila jsem oči a sumdala si boty pomocí prstů na noze a šla na horu.
,,Zlato! Co to s tebou je!"
Chytla mě mamka za zápěstí, odtrhla jsem ho pryč a přísným hlasem jsem řekla.
,,Nech mě být!"
Mamka se nadechla a přistála mi štíplavá bolest na tváři. Hned jsem na to místo přiložila dlaň.
,,Au!"
Řekla jsem a zabručela jsem, otočila jsem se na patě a odešla.
,,Příště si rozmysli na koho budeš drzá!"
Zařvala mamka ze spoda.

Silně jsem bouchla dverhmi a skočila jsem na postel.
,,Konečně"
Řekla jsem do polštáře.

Ahoj sluníčka❤
Další kapčaaa😊😁
Doufám že se líbí😱😭❤
Ohodnoďte ☆ a pěkným com. Budu velmi ráda❤💪
Zatím papá😇💋

My Dead Sister DOKONČENO✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat