My Dead Sister DOKONČENO✔

Konec

Na chvíli jsem usla, vzbudila mě vůně mamčiné skvělé polévky. Nahlas jsem polkla protože mám docela hlad, olízla jsem si rty na náznak žízně.
,,No jo už jdu"
Řekla jsem si pro sebe a šla dolů po schodech, vůně byla čím dál tím víc výraznější.

,,Čauky mami"
Sedla jsem si ke stolu kde jsem měla nachystaný příbor.
,,už chceš polívku?"
Míchala vařečkou omáčku.
,,Jo, mám hlad jako vlk"
Vzala jsem lžíci do ruky a čekala
,,Díky mami"
Položila talíř s mou oblíbenou polévkou na stůl.
,,Dobrou chuť"
Řekla mamka a vrátila se zpátky k hrnci s omáčkou.

...

Začalo se stmívat a já dostala nápad že si pustím nějaký film na počítači. Přikryla jsem se chlupato-bílou dekou, vedle sebe si dala zelený čaj s brambůrky a na nohy upletené ponožky. Aby v pokoji nebyla taková tma tak jsem zapla světýlka které mám omotané kolem postele. Teď to bylo perfektní.

Zapla jsem si katastrofický film Nic nás nerozdělí. Bylo to skvělá atmosféra, když to skončilo měla jsem chuť si pustit Titanik. Blížilo se kolem půlnoci když v tom v koupelně něco spadlo do vany, stopla jsem film a chvíli se dívala na dveře.
,,Asi průvan"
Zapla jsem film a chvíli se na něj dívala, ale najednou začaly křupat schody. Znovu jsem stopla film a křupání jako by se přibližovalo, zachumlala jsem se do deky ještě víc a nepřestávala se koukat na dveře, kapičky potu se mi vyrašili na čele, silně jsem zmackla deku a sklopila se níž k posteli.
,,Co to je zas?"
Řekla jsem potichu.
Bylo ticho, na chvíli jsem se uklidnila a podívala jsem se na dveře, sedla jsem si a poslouchala jestli už nic neuslyším.

Něco začalo škrkat na dveře, znovu jsem se zachumlala do deky a rychle dýchala, začala mě z toho strachu bolet hlava, myslela jsem že umřu. Klika! Klika se začala pomalu pohybovat dolů. Musela jsem se na to dívat, nutilo mě to.
,,Běž pryč! Nech mě!"
Zakřičela jsem a klepal se mi hlas.

Pootevřely se dveře a ze mě vytékal strach, klepalo se mi tělo doslova celé tělo, najednou se strašně rychle otevřely.
,,Neeee!"
Zaječela jsem, ale potichu, nešlo mi dělat nic, ani mluvit. Přitlačila jsem se ke zdi, zavřela jsem oči a myslela jsem a mamku a na všechny z rodiny. Opravdu jsem v ten okamžik myslela že už nikoho neuvidím.

Pootevřela jsem oči a hlasitě dýchala, bolel mě z toho už hrudník. Zmateně jsem se dívala po pokoji až jsem zahlédla tu kostnatou ruku kde se rýsují klouby a kde jsou obrovské nažlutlé nehty, byla na mé matraci, když v tom se tam objevila druhá ruka. Chtěla jsem zaječet ale mé hlasivky mi to nedovolili, bolelo mě v krku, bolelo mě celé tělo, cítila jsem jako bych ze sebe všechno vyřvala pryč, prostě to nešlo.

Ta postava se pomalu zvedala, měla černo-blonďaté vlasy, byly rozcuchané plné pavučin, ale to nejhorší to nebylo. To nejhorší byl ten obličej. Byl celý vrásčitý a tak...smutný, ano... opravdu ta postava plakala. Z jejích  načervenalých očí vytékal hnis a slzy, musela to být ta postava v okně, ale ona neměla tvář, teď ji má.

Nos byl pokřivený a malý, tekla z něho nějaká tekutina, možná že to byla krev. Ale ta pusa, ta pusa byla tak obrovská, všude plno nažloutlých až černých zubů, všude kolem pusy měla zašité rány ze kterých tekla ta tekutina, z pusy tekla taky, ale plným proudem.

Myslela jsem že to je jen hloupý sen, ale nebyl. Ta postava na mě sáhla, tělem mi projela husí kůže, měla tak vrásčitou a ledovou kůží.

Dívala jsem se na ní s polootevřenou pusou, bolelo mě každé nadechnutí, nemohla jsem uhnout s pohledem, nešlo to, hyptotizovalo mě to, ty její oči a ten pláč. Ta postava promluvila
,,Tys na mě zapoměla, viď?"
Byla tak blízko, z pusy ji smrdělo jak zkažené maso, myslela jsem že se pozvracím, zbledla jsem.
,,Já-já.."
,,Všichni na mě zapoměli"
Plakala, z pusy jí teklo čím dál víc a pořád se přibližovala, místo vzlykání vydávala skřeky podobné jako vidlička na tabuli.

Vzpoměla jsem si na Marka, že by to mohla být má sestra, myslela jsem že je to hloupost, ale teď to skusit musím.

,,Jsem sama, všichni na mě zapoměli i ty!"
U posledního slova se zamračila a přidala na hlase. Chytla mě za ramena, teď bylo její tělo na mé posteli, byla tak hubená, vypadala jako kostra.
,,Já-.."
Chtěla jsem něco vyslovit ale ona se mnou zatřásla.
,,I má vlastní matka na mě zapoměla!"
Křičela nahlas ale přitom tak potichu. Úplně jsem zbledla, nevěděla jsem co mám dělat. Nehybně jsem tam seděla a ona taky. Najednou mě chytla pod krkem, zvětšily se jí zorničky a začala se mnou kývat na jednu a na druhou stranu.
,,Všichni!"
Křičela písklavým hlasem.
,,Já, ses-sestřičko....NE! Já ne-nezapomě-měla"
Doufala jsem že mě slyšela. Přestala mě škrtit a já se zhluboka nadechla, postavila se na podlahu a pokusila se o úsměv, už ji slzy ani ta tekutina netekla, její tvář se vyhladila, narovnala se, její tělo nebylo kostnaté a vlasy se ji vyzlatily. Obličej se ji přeměnil na lidský.

Otevřela jsem pusu do kořán a přeložila jsem přes ni ruku, klepaly se mi rty, chtělo se mi brečet. Normálně jsem si sedla a dívala se na mojí krásnou sestřičku které svítily vlasy. Usmála se a tenkým ale přitom milým hlasem řekla.
,,Děkuji, aspoň někdo na mě myslí"
Pohladila mi ruku, slzy se mi draly na povrch, byla to ona, ta zrůda, kdyby naše rodina si udělala chvíli čas a zaspomínala by, tak nic z toho by se nestalo.

Všude po pokoji se rozletělo žluté světlo, moje sestřička vypadala konečně šťastně...

Ahojky sluníčka❤
Tak tohle je konec mojí horor story "My dead sister"😊
Doufám že se celá story líbila😱😭😍
Chtěla bych moc poděkovat těm kteří mě podporovali!!🔝❤
Jste skvělí😎😭😍děkuji za vše😊