Transformers - po boku Bumblebeeho /upravuje se/

15. Budíček

,,Vstávej!"
Otevírám oči a vidím, jak se nademnou sklání strejda v upocených šatech a olejem na obličeji

,,No už jsem vzhůru, přestaň se mnou třást" zavrčím
Táhnul mě do hlavního hangáru, kde byl Optim a vypadal, že mě již očekává.  Šla jsem směrem k němu a u toho se koukala okolo, někteří autoboti už zmizeli, jiní horlivě diskutovali.
Už pár minut sedím Optimovi na ruce a posluchám jeho vyprávění o Cybertronu, o tom jak krásné a plné života to tam bylo, než se rozpoutala válka, poté mi povídal o životě na zemi, o přátelích co zde našel.
Pak mi položil otázku

,,A jaký je tvůj život?" Zeptal se.

,,Je, fajn ale byl moc nezajimavý,  nic neobvyklého nestalo... A pak vy, pak jste přišli vy a vše se změnilo ... " povzdechla jsem si

,, žila jsem ve lžích a v domnění, že existujeme jenom my, že nic jako vy není, že to jsou mýty, že si to američané vymysleli... a teď jsem zjistila pravdu"

On jen přikývl...
Všimla jsem si Beeho, který si to mířil k nám, nebo spíš k Optimovi, něco řešili a já tam stála jak páté kolo u vozu ,,smrt, Megatron, ochrana" to byly slova, co jsem zaslechla z jejich rozhovoru
Pak se otočili ke mně,

,,Bumblebee je mým zástupcem, má mou plnou důvěru a já věřím, že tě dokáže chránit, věříš mu ty?"

,,Já, já mu, jo, jo veřím" koktala jsem...

,,Dobrá, bude tě mít na starost, bude tě hlídat a bude skoro všude s tebou, možná tě bude i trénovat. Bee pravidla znáš, transformace jen ve vyjimečných případech"

,,Neřekl jsi mi, že můj strýček Cade je naživu a že je s vámi ? "

,Ano neřekl, máš pravdu ale co když jsem někomu dal slib a nechci ho porušit"

Neodpověděla jsem...
Po boku Beeho jsem se vydala za strýčkem, jehož noha se opírala o černé ferrari

,,Takže strejdo, kromě toho že mi máš říct,co jsi těch 10 let svého údajně posmrtného života dělal, tak nás za tebou poslal Optimus"

,,To ti řeknu později, ty mi taky máš co vyprávět, třeba o tom, žes mi ukradla Beeho" zakřenil se, v tu chvíli se ale transformovalo to černé ferrari a stál předemnou robot s až moc sympatických výrazem
,,A já jsem snad vzduch pane?!"
Ale jistě že ne..." Protočil očima Cade a svůj pohled zaměřil na mě.
,,Tak že kolik že ti je 12?"
,,Ehm 16"
Jen přikývl a dal mi do ruky...pistol?
,,Co mám dělat s pistolí?"
,,Zkus se tím nezabít, je to emzácká puška v lidské verzi, zmáčneš a střílíš. Nos to u sebe, stejně jako ten náramek, tudiž pořád a teď jdi tady s Hot Rodem, ještě se sejdeme" s těmito slovy ukončil už tak dlouhý rozhovor. Šla jsen po boku Hot Roda podél stěny, která nás vedla do úzké chodby. "Madmazel, jaksi mi uniklo vaše jméno"
,,Viki"
,,O jak překrásné jméno"
Začervenala jsem se...
...

,,Tady už pujdete sama madmazel, rád jsem vás poznal" s těmito slovy odešel....
Já stála před fialovími dveřmi a koukala do blba ....
Po chvíli jsem chytla kliku a otevřela.