Creepypasty [CZ]

I am a truck driver, and there is a reason i don't stay in motels (Celá pasta)

I am a truck driver, and there is a reason i don't stay in motels anymore

Dělám řidiče náklaďáku už nějakou tu chvíli, na cestě jsem okusil již mnoho zážitků, některé se mnou zůstávaly roky, zatímco některé se mnou budou až do konce mého života. Byl jsem nasazen na hodně dlouhou štreku. Vezl jsem náklad něco přes deset hodin, naskrz státy. V rádiu nehrálo nic, než jen děsná hudba, tak jsem začal býti unavený. Už dávno se setmělo a tipuju si, že jsem jel uprostřed noci. Rozhodl jsem se zabalit to a usídlit se v prvním hotelu, na který narazím.

Nezajímalo mě jestli v něm budou šváby a škvoři, ani cena a kvalita, chci se prostě už vyspat. Teď toho lituji. Zaparkoval jsem a rozhlédl se - místo fakt vypadalo příšerně. Omítka která se už sloupává ze stěn, okna byla špinavá a na ceduli chybělo několik písmen, nejpodivnější bylo, že na parkovišti nebyla žádná auta. Při jakékoli jiné příležitosti bych to bral jako znamení, že se mám držet dál, ale řídil jsem už celý den a už jsem neměl energii řídit dál.

Došel jsem k recepci a zjistil, že je prázdná. Zazvonil jsem na zvonek, ale žádná odezva. Otráven se vracím ven, když v tu chvíli uslyším hlas. Vidím postaršího muže s vypadaný mi zuby zuřivě se usmívajícího tou proděravělou čelistí. Přivítal mě v hotelu a ptal se, zda nechci s něčím poradit. Řekl jsem mu, že potřebuji pokoj na noc a že bych si přál výhled na parkoviště, kvůli mému náklaďáku. Chvilu se šmátral a pak mi hodil klíč s číslem pokoje. Zaplatil jsem mu předem, protože budu vyjíždět brzy ráno. Jak jsem vycházel do schodů, zaslechl jsem ho říct tlumeným rázem ,,Přeji sladký spánek'' a pak se zlomyslně chechtal. Tohle mě mělo vystrašit, odpálkovat zpět do noci, ale byl jsem moc unavený na to, být zaujat.

První věc které jsem si všiml při procházení pokoje je to, že z okna nevidím na náklaďák, jak jsem požadoval - místo toho jen popelnice a chodník na druhé straně budovy. Postel byla pohodlná a místnost prostorná. Nemohl jsem se ubránit pocitu toho, že něco nesedí. Na koberci byly fleky, tmavé fleky. Zdi byly pokryté škrábanci a páchnoucí plísní. Ve vaně leželo něco zabalené v plastovém pytli. Nebyl jsem schopen určit, co to je, ale bylo to mohutné. Odkryl jsem vršek a zvedl se mi žaludek. ve vnitř byla hlava prasete. Nebyla pěkně setnutá jak by to provedl řezník, ale hrubě a hluboce vykuchaná, násilně vytržená, zbytky krčních obratlů čouhajících z kousků masa - Fuj. Bylo to naprosto nechutné a aby nebylo dost tak červy a šváby sloužili jako třešnička na dortu. Rozhodl jsem se, že se sprchovat nebudu a zatáhl závěs, snažil jsem se zapomenout co jsem viděl a ignoroval tu monstrozitu.

Neprobral mě zvuk budíku, ale hlasy před dveřmi mého pokoje. Byly dvě ráno, kdo by v tuhle dobu lezl z postele? Předpokládal jsem, že je to jen další host snažící se usnout tak jsem se pokusil to zas nechat plavat, když v tom neklamný, nezaměnitelný zvuk klíče v zámku. Vyletěl jsem z postele do koupelny a během okamžiku se schoval do vany, blokujíc myšlenky na prasečí hlavu vedle mě. Skrz závěs jsem hleděl malou, molem vyžranou dírou. Slyšel jsem rozevření dveří - následně něčí kroky. Vykouknul jsem dírou abych viděl muže v hokejové masce skákajíc na mojí posteli, držíc něco v ruce. Muž smetl peřiny a zaklel. Pak jsem slyšel hlas muže z recepce šeptat ,,Co je špatně?'', muž v hokejové masce odpověděl ,,Není tady, musel odejít dřív než jsme čekali'' . Pak se muž vydal k odchodu. Prošel mnou ohromný pocit úlevy. Pak zastavil, otočil se a vešel přímo do koupelny, mé srdce se zastavilo. Snažil jsem se splácnout se ke dnu vany at' jsem tušil že to nenadělá takový rozdíl. Stál tam dobrých pár minut. Následně jsem uslyšel muže kašlat, flusnout chrchel do umyvadla a opustit koupelnu. 

Když jsem si byl jist, že je pryč, chopil jsem se svého batohu a odešel únikový východ na straně budovy. Oběhl jsem náklaďák, naskočil, nažhavil motor a rozjel se. Jak jsem vyjížděl z parkoviště, zahlédl jsem muže v okně, pozorujíc mě, zubíc se svým šeredným, bezzubým úšklebkem. Neohlížel jsem se a vypadnul. Jel jsem téměř dvacet mil než jsem zabrzdil u dálniční hlídky. Hlídač se mě ptal, zda jsem si vědom toho, že má zadní vrátka jsou dokořán. Řekl jsem ne a šel to omrknout. Velké množství mého nákladu bylo ukradeno a fůra beden vyrabována. Řekl jsem hlídači vše o motelu a co se mi přihodilo. Kýval nevěřícně hlavou a prozradil mi něco z čeho se mi zatajel dech. ,,Ten motel, co je dvacet mil odtud? Vlastník zemřel čtyri roky zpátky a od té doby je opuštěný . '' 

Já vím je to strašné klišé, ale co já s tím...Tahle pasta byla krátká a vpohodě nebudu tu psát Jeff the Killera lol 👀