Sonne

6

Potom co odešli všichni z bazénu a zůstal jsem tam jen já sám, jsem se dost  zaradoval - konečně chvíle klidu na to, abych si urovnal v hlavě všechny věci, co se staly v poslední době. Ponořil jsem se do vody až pod bradu a odpočíval. Probudil jsem se o hodinu později a byla mi dost velká zima. Vylezl jsem, usušil se, obléknul a ještě vyrazil do lesa. Vzpomínal jsem na společné chvíle s Flakem, a přemýšlel, jak to asi půjde dál. Kluci to ještě neví, jsem zvědavý, co na to řeknou. Došel jsem až k místu, kde probíhala záchrana Schneidera před sebevraždou. Ta vzpomínka a myšlenka, že by se to mělo stát znovu, mnou otřásla, tak jsem raději obrátil směr a vydal se zpět. Bůh ví, na co bych mohl ještě myslet.
Doma bylo zhasnuto, nikde nikdo, usoudil jsem, že všichni spí, tak jsem si šel lehnout taky. Lehl jsem si a začal jsem bdít, a pak mě z polospánku probrala myšlenka - chtěl jsem si to s Flakem dneska večer užít. No co, byl ještě další den. Zas jsem se pokusil spát, ale nemohl jsem z nějakého nepochopitelného důvodu. Šel jsem se ještě projít. V lese jsem zahlédl siluety lidí. Přemýšlel jsem, kdo by to mohl být zatím co se postavy přibližovaly. Brzy jsem v nich poznal Reeshe, Schneidera, Paula, Flakea a Olivera. Co tady dělají?

Z pohledu Flakea

Till nikde nebyl,  ani v bazéně, v baráku, nikde. Rozhodli jsme se ho najít. Procházeli jsme les, okolí, nikde nebyl, až jsme to vzdali a vraceli se s tím, že uz nejspíš bude v domě, jsme Tilla zahlédli, jak jde proti nám. Rozběhl jsem se a obejmul ho. ,,Tady jsi!"
,,Kde bych byl?" odpověděl Till. ,, Hledáme tě už hodinu..."

Čau, další kapitola je hotová:) Dneska trochu kratší. Jenom bych vám chtěla říct, že v sobotu jedu na čtrnáct dní na tábor se Skautem, tak nic nevyjde. Pokusím se něco vydat ještě zítra, ale nic neslibuji.
--Lopata--