Black Angel

3. Kapitola

,, Takže .. pamatuješ to moje špatné období ? ......... " Pohlédl jsem na Jakea a on jen tiše přikývl , ví moc dobře že k tomuto už nechci slyšet žádné komentáře.
Vše jsem mu vysvětlil o stránce pro osamocené duše , chápal mě že jsem to měl těžké a potřeboval jsem si promluvit s někým kdo mě nezná a řekne mi ke všemu nezaujatý názor.Také jsem mu řekl co o ní vím a že dostala na narozeniny VIP lístek na náš koncert a nevím co budu stím dělat.

a zase to ticho ... byl jsem tak nervozní a nevěděl jsem co říct. koukal jsem na Jakea a čekal co s něj vypadne ...

,, Musíš ji nějak donutit , aby jste se viděli , nebo budeš muset přistoupit ještě na nějaký čas na její hru " ,, Ja vím " odpověděl jsem zklamaně ,, Jenže já nevydržím ten pocit že kdykoliv ke mě příjde holka s rudými vlasy budu si říkat jestli to je Anna nebo ne, a co když se mi představí a mě dojde že to ona je? Bude hrozně těžké dělat že vlastně nevím kdo je! " Dodal jsem, potom jsem si ale uvědomil že ať to probíráme jak chcem stejně nic nevymyslíme , proto jsem se rozhodl jít raději spát. ,, Dobrou" špitl jsem na Jakea a vydal jsem se do postele.

Chvíli jsem tak ještě přemýšlel až mi začali padat oči a já konečně usnul.

Pohled ANNA

Slyším rány , víčka mám těžké a hlava mě bolí. Pane bože co se děje řeknu jsi pro sebe. Vší silou rozlepím oči a podívám se na hodiny. 8:30 ! Jako vážně mě budí v 8:30? Sakra je přece neděle.
Seberu všechny síly a jdu se podívat dolů co se děje.

,, bože mami co tu vymýšlíš? Je neděle, půl 9 a ty tu stěhuješ obývák? To si děláš srandu , ja se chci třeba vyspat! " vyštěkla jsem rozespale na mámu a hned mi došlo co to bude mít za následek.
,, Okamžitě přestaň být drzá Anno , říkala jsem ti už před měsícem že je potřeba vymalovat, ale nikdo nebyl schopný začít něco dělat že? takže teď se převleč a budeš mi pomáhat a žádné výmluvy! " začala vztekle řvát máma.
Protočila jsem očima a šla do koupelny, hodila jsem sprchu a v pokoji si oblékla tepláky a staré triko. Malovat obývák, to je snad za trest!

Popadla jsem telefon a napsala jsem A.

Já: ,, Tak si představ A, moje matka se rozhodla zrovna dnes ráno že se bude malovat a já nemůžu spát a musím ji asistovat. co jsem komu provedla? :/ "
Odeslala jsem sms a odložila jsem mobil. Bylo mi jasné že A v tuto nekřesťanskou hodinu ještě určitě vzhůru není, takže na odpověď čekat nemusím.

Zhluboka jsem se nadechla , zatla pěsti a šla jsem pomoct mámě. Lepší vydržet pár hodin sní malovat, než pak několik dní poslouchat jak jsem neschopná. Díky bohu malování šlo vcelku rychle, úklid nechala máma na mě. Šla ovšem pryč, asi vařit nebo tak, nějak jsem nevnímala co říkala a tak jsem měla na úklid klid.

Když bylo vše hotovo , šla jsem do sprchy umýt ze sebe všechnu barvu. Zase to na mě přišlo , ta blbá nálada. Stála sem ve sprše a vnímala jsem každou kapku co dopadala na mé tělo. Stála jsem tam a přemýšlela. A se pořád snaží , aby jsme se osobně poznali i Carol mi řekla že bych to měla přehodnotit. Musím nad tím pořád přemýšlet. Nemyslím si že by A byl jako ostatní , je jako já. Člověk kterého málo kdo pochopí, citliví a přesto tak drzí. Je jiný. Možná mám vážně zbytečné obavy. Bojím se jen že ho ztratím. Poznala jsem člověka kterému na mě záleží, ale bojím se že to pokazím a tím o něj příjdu.

V pokoji jsem se oblékla a lehla do postele s mobilem. čekala tu na mě už sms od A.

A: ,,v tuhle hodinu malovat? asi bych ji přetáhl válečkem. Hodně štěstí"