Black Angel

7. Kapitola

Pohled Anna

Vypnula sem mobil a zabalila jsem se konečně do peřin, dneska byl nejlepší den v mém životě.

Koncert, ten pokec s klukama a teď A. Konečně po dlouhé době jsme spolu normálně komunikovali. A více než normálně. Dnes jsem spokojená, po dlouhé době jsem opravdu spokojená a doufám že mi to vydrží. Teď bych měla už spát. Zítra, vlastně už dnes mě čeká ještě náročné odpoledne s Carol.

,,Anno vstávej už ! " uslyšela jsem mamky hlas 
pomalu jsem otočila hlavu a rozlepila aspoň jedno oko

,, kolik je?" řekla jsem s totálním chraplákem. Po včerejším koncertě jsem nějak ztratila hlas

,, půl jedné, mohla by jsi už vstát " 
,, ještě chvilku mamíííí " hodila jsem si polštář přes hlavu a měla sem chuť umřít. Usnula jsem snad kolem 4 ráno. Stále jsem byla ale unavená.
,, no dobrá, ale jen chvíli" řekla máma a zmizela ve dveřích. 

Cože? ona mě jako vážně nechala spát? Co se stalo? Vůbec jsem nechápala že mě nevytáhla za nohu s postele a jen tak v klídku si odešla. 

,, Anno, už by si vážně mohla vstávat" přišla znovu mámá
,, a teď je kolik?" vyhrabal jsem hlavu s polštářů a mrkla na ni.

,, Dvě hodiny .... a navíc máš tady návš ... " víc nestihla doříct a mě do pokoje vběhla Carol. 
Skočila mi na postel a já div nevyletěla při tom pohybu matrace.

Máma jen protočila oči, pípla že udělá kafe a odešla.

,, Hele není tvoje máma nějaká .. ehm .. moc v pohodě? " čuměla na mě Car těma modrýma očima.
,, že? nejdřív mě vzbudila o půl jedné, ale nechala mě spát a pak jde dobrovolně uvařit kafe? něco se asi děje. ale to zjistíme později" zasmála jsem se a s mávnutím ruky jsem zalezla zpět pod peřinu

,, To teda neee, vstávej a okamžitě mi řekni jak včera bylo" Naléhala na mě

,, no jó, ještě 5 minuuut" skučela sem. Nějak se mi nechtělo s těch teplých peřin.

,,Sakra CAROL! " zaječela jsem když mi ta příšera ukradla peřinu. Teď už mi nezbývá než vážně vstát. 
Zaletěla jsem do koupelny a jen za sebou zaslechla Car smích. Bože kdybych já tu holku neměla tak ráda asi ji už zabiju! 
Dala jsem rychle sprchu , vyčistila zuby a přiběhla do pokoje. Stojím si tak před skříní a vybírám které triko si vemu. Jestli tmavě černé, černé, nebo dokonce tohle černé? :D Můj šatník moc barev neznal. Když mě z mého velice důležitého přemýšlení vyrušila Carol.
,, Co je to? " 

Nechápavě jsem na ni otočila hlavou až mě pár mokrých pramenů plesklo přes obličej.
Carol držela v ruce CCho šátek a papírek s číslem.

,, No .. ehm ... to je " koktala jsem
,, Šátek a podle všeho telefonní číslo, něco co bych měla vědět? " zvedla na mě obočí.
,, no .. no .. " pořád mi nějak ty slova nešli ven
,, Tak s kým ses tam poznala? povídej , chci všechno slyšet " sedla na postel a poklepala rukou vedle sebe.
Zničeně jsem žuchla k ní, zhluboka jsem se nadechla a začala, věděla jsem co příjde...
,, To je šátek i číslo na CCho .. "
,, Cože? toho CCho? Bubeníka BVB? " otevřela pusu dokořán.

,, jo " 

,, Jak jsi k tomu jako přišla? " 
,, Dal mi ho"
,, Dal ti ho? " opakovala nechápavě Car.
,, Jo Car dal mi ho , u nich v šatně "
,, U nich v šatně? " 

Teď mi bylo jasné že ji musím vše říct .. Vzala jsem do ruky hrnek s kávou , kterou máma donesla když jsem se sprchovala a spustila jsem. Vyprávěla jsem Car o koncertě, o tom jak jsem omdlela, i o tom jak nás kluci vzali do šatny a suprově jsme si všeci pokecali. Carol hltala každé moje slovo , pak sebou práskla zádama na postel a hleděla do stropu. Chvíli mlčela , za krátko ale ticho prolomila.