8. part

186 19 2
                                    

Zayn na to koukal a pak vyběhl za Niallem. Perrie si taky sedla k Jane. A všichni jsme se jí snažili uklidnit. "Odvezeš nás domu Liame?" zeptala jsem se. "Jo pojďte do auta." zvedli jsme Jane a museli jí podpírat, protože se sama na nohou neudržela jak se klepala. Bylo mi jí líto. V autě usnula. Když jsme přijeli k našemu domu tak jí Liam opatrně odnesl do jejího pokoje. "Díky zlato. Zejtra ti zavolam a řeknu jak je na tom." řekla jsem když jsme se loučili. "Dobře, papa. Miluju tě kotě." řekl a políbil mě. Zamávala jsem mu když odjížděl a zavřela jsem dveře od baráku.

Každou chvíli jsem jí kontrolovala jestli ještě spí nebo ne. Asi po hodině se vzbudila. Udělala jsem jí zelenej čaj na uklidnění a sedla jsem si k ní. "Tak jak ti je?" zeptala jsem se. "Už líp, ale zklamal mě. Nečekala bych to od něj. Je to hnusný od něj." zase měla slzy na krajíčku. "Klid kotě. Už nebreč. To bude dobrý. On to pochopí, že udělal chybu." "Už jsem chtěla i věřit že ke mně něco cítí. Šeptal mi ty nejhezčí slova. Nikdy žádnej jinej kluk mi todle neříkal. A pak udělá todle." řekla a napila se čaje. Jo je to hnusný taky bych to od něj nečekala. Najednou mi volal Liam.

"Omluv mě Jane. No zlato copak je?" "Volal mi Zayn. Mluvil s Niallem." "Řekni že ho zabil." "Ne nezabil. Prej s náma chce Niall mluvit. Se všema. I s tebou i Jane." "Proč o čem? Není o čem." "Prej je. Prej s náma potřebuje probrat něco duležitýho a je potřeba aby sme to věděli." "Ok. Kdy?" "Prej ještě dneska večer. V jednom baru. Mám pro vás přijet kotě?" "Dobře přijeď. Pa miluju tě." "Love you." zavěsil. Šla jsem za Jane. Seděla na sedačce a koukala totálně do blba. "Jane?" nic nereagovala, tak jsem šla k ní a luskla jsem jí před očima "Jane? Za chvíli pro nás přijede Liam. Niall chce s náma prej mluvit." "Co? Jo, o čem není o čem mluvit. Já s nim nechci mluvit." "Prosím zkus to. Prý je to něco duležitýho." "Dobře." Uběhla hodinka a Liam tu byl.

"Jane, už je tu." šli jsme do auta. "Ahoj lásko. Už víme proč s náma chce mluvit?" "Ne, ale Zayn má tušení že chce odejít ze skupiny. A je to dost možný. Jednou už o tom mluvil. Ale že prej jen na chvíli se zašít pak by se zase přidal." "To jsem nechtěla způsobit aby jste se rozpadli." ozvala se Jane ze zadu. "Klid kotě," začala jsem jí uklidňovat, "nemůžeš za to! Určitě za to nemůžeš!". Dojeli jsme do jednoho baru. Zayn, Hazza a Lou už tam čekali. "Zayne dokuř a jdem. Myslim že už tam Niall je." řekl Harry.

Šli jsme dovnitř a Jane vypadala hrozně vyplašeně. Byla jsem u Nialla jako první a dala jsem se s ním do řeči. Kluci si šli dát s Jane panáka na uklidnění. "Nialle co se děje? Co nám chceš říct?" "Řeknu ti to až tu budou všici." "OK. Ale muže to trvat dýl. Šli na panáka." "Dobře. Řeknu ti to. Chci odejít z bandu." řekl a otočil se na barmana a mávl na něj aby mu dal ještě jednoho panáka. "Nialle proč?" koukal na novou sklenku co mu barman podal a nevnímal nic okolo a jen mluvil "Protože! Kluky miluju a nerad bych je nějak svým odchodem rozházel a ani neříkam že je to napořád, ale musim na chvíli vypadnout. Vyčistic si hlavu. Ne že bych neměl rád svoje Fans, ale potřebuju si odpočinou od toho věčnýho jekotu. Chápeš mě?" "Jo chápu, ale tím fans hrozně zklameš." "Já vím, ale co mam dělat?" "Já vím. Docela tě chápu."

Najednou jsem se otočila abych se podívala kde jsou kluci a ti stáli za mnou. Hazz brečel a z toho jsem usoudila že tam stojí celou dobu. Šla jsem k němu a objala ho "Hazz no tak! Klid už nechci slzy! Už dneska nechci žádný slzy. Ani od tebe ani od Jane." koukla jsem na Louího, který měl na krajíčku "A od tebe taky ne Lou!" dořekla jsem, ale zůstávala jsem u Harryho, protože jsem věděla že on to zvládá z nich nejhůř. Niall se zvedl a řekl "Tak teď už všechno víte. Kluci čau a ozvu se." řekl a chtěl zmizet v davu což se mu nepovedlo.

Liam a Zayn ho chytli a vytáhli ho z baru ven. Šli jsme za nimi. "Liame hlavně klid. Hlavně ho nezabí." "Neboj, jen ho přizabiju. Když mě někdo naštve tak se neznam." Zayn mu jen přikývl na souhlas. "Liam! No, don't do it!" zařval najednou Hazz "Liame opovaž se mu ublížit!" začal řvát. "Ššššš, Hazz to bude dobrý. Neboj." začala jsem ho tišit. Pak si ho vzal na rameno Lou. Koukala jsem na Zayna a Liama jak Nialla drží přitisklého na zdi. "Proč to chceš udělat Ni?" zeptal se Liam. "Protože nemam kouska soukromí. Prostě to nejde na furt takhle žít!" "SOBČE! Koukni na Harryho a pak na sebe. Kolik toho prožívá on. Nezvládá to, ale od toho má nás a Louise. Je nejmladší ze skupiny. Potřebuje podporu a ne abychom se rozpadli." Jen to dořekl dal mu jednu přes hubu. Pustili ho. Niall neřekl ani slovo a odešel.

Liam se opřel na chvíli čelem o zeď. "Bro, klid." řekl mu Zayn a poplácal ho po zádech. V tu chvíli se Liam otočil a šel ke mně. Viděl, že brečím tak mě chytl za pas, přitáhl si mě a políbil. "Kotě promiň. Todle se nemělo nikdy stát. Hlavně ne před tebou. Odpusť mi to." "V pohodě. Lásko ujeli ti nervy to se stává." "Kluci," otočil se na ně "odvezu holky domu. Vypínám si na noc mobil takže mi nevolejte. Zůstanu u nich přes noc pokud jim to nebude vadit." "Ne nebude." řekly jsme s Jane na stejně. Šla jsem ještě za Louisem a Harrym. Pořád stáli v pevném objetí jako by k sobě přirostli. Poplácala jsem Harryho po rameni. Otočil se a objal mě "Ale no tak Harry." "Já jsem todle nechtěl. Nikdy jsem nechtěl, abychom se rozpadli." Koukla jsem přes Harryho rameno na Louího slzy mu tekli po tváři proudem. Pustila jsem Harryho a šla obejmout Louise. "Lou, drž se. Harry tě teď potřebuje. S Liamem se zejtra ozvem." dořekla jsem a dala jsem mu jemnou pusu na tvář.

Happiness, or not?Kde žijí příběhy. Začni objevovat