21. part

92 5 4
                                    

Je tu poslední koncert. Niall je nervní. Jane nic netuší. 

"Tak co jak se těšíš?" zeptala jsem se Jane. "Tak normálka. Jen mi bude chybět to cestování. Bylo to s klukama moc a moc fajn." usmála se na mě. "Jo to bylo. Ale tak pro mě to teprva začíná. Za týden do Prahy a bude svatba. Jsem zvědavá jak to všechno bude, až se vememe a on bude cestovat. Ze začátku můžu cestovat s ním, ale co až budeme mít dítě? A že ho opravdu oba chceme." začala jsem skoro vyšilovat.

Jojo lidi. Už jen tejden a budeme svoji. Už jen ta představa je zvláštní a jsem už teď nervózní. Ale teď dál od mojí svatby. Teď je na řadě zasnoubení Jane a Nialla.

Koncert probíhal, tak jak měl. Vše šlo podle plánu. Ale i tak bylo na Nialovi vidět, že je nervní. Přišla okamžik s velkým "O". Niall si stišil fanynky a začal.

"Rád bych na podium pozval teď někoho kdo pro mě hodně znamená." mluvil a kluci na něj s hrdostí koukali. "Znamená pro mě celej můj život. Jane pojď sem ke mě." usmíval se otočil se směrem do zákulisí. Když tam Jane přišla Niall jí vzal za ruku a koukal jí do očí.  Když  Jane přišla až k němu klekl si na jedno koleno a vyndal krabičku s prstýnkem. "Jane jak už jsem řekl, znamenáš pro mě celej můj život. Vím, že náš začátek nebyl uplně normální. Byl jsem na tebe fakt hnusnej, ale to už je díky Bohu pryč. Jane Michayla Blackwood, prokážeš mi tu čest a  staneš se mou ženou?" usmíval se od ucha k uchu. Jane jen oněmněle koukala. "Nialle.... Jo... Ano!!" vykoktala ze sebe a Niall jí skočil kolem krku. Publikum se rozječelo, když jí Niall nandal prstýnek na ruku. "Miluju tě lásko." říkal stále do mikrofonu.

Koncert proběhl pak dál podle plánu. Když se kluci vrátili z podia, Niall šel okamžitě k Jane, která stále plakala. "Zlato proč pláčeš?" zeptal se a objal ji kelem boků. "Štěstim. Miluju tě! Miluju tě moc!" vrhla se mu kolem krku. "Já tebe taky." odpověděl jí a dával jí motýlí polibky na krk.

"Ale no taaaak. Nechte si to na někdy jindy." řekl Louis dost podrážděně. "Ale prosimtě. Ty si jdi za Hazzoušem a nezáviď." zasmála jsem se a šla za Liamem a políbila ho. "Já nezavidím. Jen prostě si to nechte pro sebe." promluvil Louis zase podrážděně. "Co se děje LouLou?" zeptala jsem se. "Ale nic." řekl. Mluvili jsme na něj jak jsme chtěli, ale on nic. Nevnímal. Po chvíli odešel do kuřáckého prostoru.

"Hazz co se děje?" zkusila jsem to na Louího přítele. "Nevím. Nepochopil jsem jeho chování." řekl smutně. "Budu s ním muset promluvit." dodal a pak odešel za Louím.

"Nevíš co se děje?" zeptala jsem se Liama. "Ne. Netuším. Ale teď se tím netrap. Myslím, že tento týden máme uplně jiný a příjemnější starosti." zasmál se Liam. "Jo, to je pravda. Jen mě to trápí, že Louis se chová takto. Neni u něj zvykem." řekla jsem smutně.  "Já vím, ale klid. Neber si to tak. Bude v pohodě. Už to fakt neřeš." objal mě okolo pasu. "Stejně si s nim promluvím. Nechci, aby na nás byl naštvanej." řekla jsem, dala mu pusu a vymanila jsem se  z jeho sevření s úmyslem jít za Louím a Harrym. No bude to asi zajímavej rozhovor.......





Happiness, or not?Kde žijí příběhy. Začni objevovat