Prolog

12 4 4
                                    

V nemocničním pokoji bylo,až na pár pípajících přístrojů,které jako by odpočítávali čas asi 25-ti leté dívce ležící na lůžku,ticho.Vedle lůžka seděl na židli a spal přibližně 28-mi letý muž.Mladík sebou trhl,což způsobilo,že spadl že židle.
,,Au,sakra!" zakřičel přes celý pokoj.Najednou si uvědomil,že není v pokoji sám.Rychle se zvedl a dvěma rychlími kroky byl u postele.Klekl si,a dívku políbil na tvář.Zničehonic se pravidelné pípání zrychlilo.Za tři sekundy se pípání proměnilo v souvislé píííííí...V tu ránu vtrhli do pokoje doktor a dvě sestry.Doktor a jedna ze sester se vrhli k ženě,a začali ji resuscitovat.Druhá že sester promluvila na mladíka,který to všechno z vyděšeným výrazem pozoroval: ,,Pane Johnsone,musíte domů.Teď by jste se nám tu motal."
,,Dobře...Zachráníte ji?"
,,Budeme dělat,co bude v našich silách.Nashledanou" rozloučila se sestřička a začala se věnovat umírající pacientce.
Muž vyšel z pokoje a zavřel za sebou dveře.Nechtěl vidět případnou smrt své lásky.Zatřepal hlavou,aby si z ní vyhnal myšlenky na smrt své přítelkyně,a vyšel z nemocnice.Domů šel pěšky.Nebydlí daleko,asi jen kilometr od nemocnice.A to dřív dojde domů,než by čekal půl hodiny na autobus,kterým by jel stejně jen jednu zastávku.Došel k paneláku,odemkl,zamkl,vyšel tři patra,odemkl,potichu zabouchl,vyzul se,převlékl se a plácl sebou do postele.Ležel.Za chvilku vyskočil na postel jeho pes,zlatý retriever Ajax,který cítil,že je jeho pán smutný a má starosti.Přitulil se k němu.Mladík ho začal hladit.Po chvilce oba usnuli.

HvězdářKde žijí příběhy. Začni objevovat