Hvězdář

Kapitola 2.

     Victoria Maorilová je mladá okouzlující dívka.Její rodina koupila v jedné vesnici chatu.Zrovna sem v pátek odpoledne jeli,aby zde strávili svůj první víkend.
     Hned po příjezdu Vicky řekla rodičům,že až odnosí věci,tak se půjde projít do lesa,který byl kousek od jejich dočasného noclehoviště. I když by to vlastně oznamovat nemusela,jelikož už byla ve svých 24 letech dost samostatná,a hlavně dospělá,na to,aby si šla,kam se jí zlíbí.Jenže to tu neznala,a kdyby se nedejbože ztratila,aby věděli,kde přibližně je.Ale bůh naneštěstí dal.Nebo možná to byl její osud?
     Procházela po lesíku,když tu najednou si všimla,že už je skoro tma,což znamená,že už může být kolem osmi,půl deváté.Otočila se a chtěla jít domů.Sotva udělala pět kroků,v křoví asi 2 metry před ní se něco pohlo.Ztuhla.Začala couvat.Houští se pohlo znova.Vicky na nic nečekala,otočila se,a utíkala co nejrychleji pryč.Netušila,že mezi tím,co utíkala,vyskočil z křoví ptáček,rozhlédl se, a uletěl.
     Vicky se asi po 300 metrech otočila.Jakmile zjistila,že je v bezpečí, zastavila se rozhlížela. Sakra,kde to jsem?Snad jsem se neztratila... pomyslela si Vicky a rozešla se doprava.
Po několika minutách chůze si uvědomila,že jde z kopce.Nálada se jí zlepšila,protože vesnice(jak si stihla všimnout) byla položena v údolí pod kopci.
     Po chvíli uviděla světlo lampičky.Přidala do kroku.Začala se prodírat křovím, do kterého vrazila. Po dvou minutách si uvědomila,že se dá obejít.
     Konečně se vymotala z lesa a uviděla někoho,jak sedí na zemi, vedle sebe nějaký vysoký předmět, a divá se na ni. Popošla k němu.
,,Prosím vás,nevíte,kde to jsem?"