9.Kapitola

294 14 1
                                    

,,P-počkej..." ,,Počkej prosím "

Zvedl ke mě pohled a usmál se  na mě tím nejkrásnějším usměvem na světě.

Zase se ke mě naklonil a políbil mi krk ,když našel to správné místečko mezi krkem a klíční kostí ,tak zavrčel a kousl.

Neuvěřitelná bolest zachvátila moje tělo a já nevěděla co a jak...

Tupá bolest na krku nepřestávala a já jsem začala vidět rozmazaně .

Ruce se mi začali třást a potit ,až jsem ztratila vědomí.

Běž dokud můžešKde žijí příběhy. Začni objevovat