Běž dokud můžeš

3.

Další ráno jsem se probudila zase v strašně páchnoucí jeskyni . ( Co taky čekám , že? ) 

Rozhodla jsem se jít na průzkum . 

Vyšla jsem z jeskyně . Všude byl klid , ptáčci všude cvrkali  , včely bzučely a lítaly . 

Prostě ráj .

Rozhodla jsem se cestou najíst , takže sem si po cestě najedla . Ještě jsem se zašla umýt do jezera , protože mám hrozně špinavou srst . 

Ono by to moc nevadilo , ale na srsti bílé jako sníh to je celkem dost vidět . 

Po koupáni v jezeře , jsem se konečně rozhodla jít na ten průzkum . 

Šla jsem lesem , dokud jsem neucítila cizí  pach . 

Tento pach byl ale jiný než ostatní pachy . Tento voněl po mátě se skořicí a já tuto kombinaci miluji . 

Zaslechla jsem za sebou prasknutí větvičky . Rychle jsem se otočila a střetla jsem se se smaragdově zelenýma očima . Utápěla jsem se v jeho očích . Ještě nikdy jsem neviděla tak překrásné oči jako má tento hnědý vlk . 

Pořád jsme na sebe jenom koukali , dokud neudělal jeden krok ke mě . 

Bála jsem se ho , protože i když má tak překrásné oči i tak mě může zabít .  

Couvla jsem . Jemu se to nejspíš nelíbilo , tak varovně zavrčel  . V tu chvíli jsem jakoby zmrzla , neschopna udělat jedinou věc , nevydat jedinou hlásku , jen sem se zastavila a čekala co bude dál . 

Když se ujistil , že neuteču , začal se přibližovat . Pořád se mnou držel oční kontakt pro jistotu , že bych utekla . 

Když ke mě došel , začal si mě prohlížet zblízka a já zase jeho . 

Zaznamenala jsem jak se nadechla mé vůně , při která slastně přivřel víčka . Pořád jsem ho sledovala , nemohla jsem se na něj vynadívat .

Když se jeho hlava začala přibližovat k té mé , začala jsem panikařit . Zažala jsem se koukat někam jinam než na něj , srdce mi začalo bít rychleji a rychleji , byla jsem strašně nervozní . 

Mohl se ke mě nahnout a ve vteřině mě zabít , ale on to neudělal a raději svou hlavu položil na mou a jemně stiskl ve své tlamě moje ouško ve znamení , že se ho bát nemusím . 

Překvapivě to pomohlo . 

Jistě , pořád jsem se ho bála , ale ted o trochu méně . 

Pořád měl hlavu na té mé , ale mě to bylo příjemné , nevím na co jsem v tu chvíli myslela , ale víc jsem se na něj přitiskla a vdechla jeho vůni . 

Jemu to viditelně nevadilo a přitiskl si mě k sobě ještě více . 

V této poloze jsme byli celkem dlouho a vydrželi bychom ještě déle , kdyby nás nevyrušilo vití jiných vlků . 

V tu chvíli jsem si uvědomila co to vlastně dělám a odtáhla jsem se od něj a udělala dva kroky od něj . 

,, Klid maličká , to je v pořádku , Pšššš " Já se nechtěla uklidnit .

Snažil se mě různě uklidnit , ale nepomáhalo to . Slyšela jsem , jak sem někdo běží a není sám , je jich tak pět nebo šest . 

Toto už sem nezvládla a utekla jsem . Ignorovala jsem volání hnědého vlka a utíkala zpět do jeskyně . 

V jeskyni jsem si pořád přehrávala co se to v tom lesu vůbec stalo . 

Z toho přemýšlení jsem byla utahaná a tak jsem usla .