another fifty.-seven

10.5K 498 31
                                    

Alexis
Asi po čtvrt hodině jsem si vzala tílko a kraťasy a šla si dolů udělat něco k jídlu. Neměla jsem moc hlad a tak jsem si jen nakrájela nějaký ovoce a dala ho na talíř. Venku bylo dneska překrásně, takže jsem si šla sednou dozadu na zahradu. Vzala jsem si mobil a sjížděla sociální sítě.

Z tranzu mě probral domovní zvonek. Něco mi říkalo že to bude Dallas. A to se mi potvrdilo, co jsem dveře otevřela.,,Co je? Pro změnu ti hoří barák?"řekla jsem otráveně.,,Nech toho. Chci si s tebou promluvit."zamračil se.,,Mluvíš. Tak mluv."mávla jsem na něj rukou.,,Nelíbal jsem tě pro to, abys mi pomohla uklízet."zamračil se. Já jsem se ironicky zasmála.,, Líbal jsem tě, protože to chci. Líbí se mi to. Potřebuju to."zaskučel.,,Potřebuješ si zašukat. Ne líbat. Jenže to já ti nedam. Běž o dům dál a neškemrej tady."chtěla jsem zavřít dveře, ale on je znova otevřel.,,Víš jaký to je, se s tebou líbat, nesmím na tebe skoro sáhnou. A mě stojí? Víš jaký to je?"vystoupl jeden schůdek ,aby byl ve stejný výši jako já. Já jsem neustoupila ani krok, takže jsem byli naproti sobě dost blízko.,,Musel jsem si zapíchat. Musel. Sám to nechci. Musel jsem."koukl se mi do očí.,,Je mi jedno co musíš a nemusíš. Nejsem hračka, ani hadr s kterým vytíráš. Buď budeš chtít líbat mě, a nebo si budeš píchat s kurvama. Je to výběr jen na tobě. Je to vcelku jednoduchá věc."ještě dřív než něco stihl říct, jsem pokračovala.,,A jestli si myslíš, že já ustoupim. Jsi na omylu. Jsem tvrdohlavá a tohle se mi nelíbí. Nechci to. Takže si vyber."strčila jsem do něj a zabouchla dveře. Sebrala jsem se a šla si sednout zpátky na zahradu.

Po pěti minutách se vedle mojí židličky objevil Dallas.,,Nechci tě tady."zavrčela jsem na něj. On si ale sedl na stoličku opodál mě.,,Co se stane, když si vyberu tebe,hm? To jako spolu budeme chodit? Líbat se? Píchat?"koukl se na mě překvapivě.,,Nemyslím si, že my dva patříme mezi ty páry. Zrovna my."zasmála jsem se.,,Tak co bude, když si zvolím tebe?"nahnul se přes opěrátko.,,Nevím. Možná.."odvrátila jsem pohled na plot.,, Co možná?"zeptal se znova.Otočila jsem se zpátky na něj. Už měl na tváři úsměv.,,Nech toho. My dva spolu chodit nemůžeme. Nevydržíme spolu ani měsíc."odstrčila jsem ho od sebe.,,Co takhle zkouška?"zeptal se a hrábl po mojí ruce, kterou stiskl.

MA BOYKde žijí příběhy. Začni objevovat