another seventy.-three

9.4K 476 23
                                    

Alxis

Chodba zela prázdnotou a já jsem šla jako na vycházce k ředitelně. Když jsem chtěla zaklepta, akorát z ní vyšel Dallas. Jen jsem se na něj koukla a rychle zaplula do místnosti.,,Dobrý."sedla jsem si naproti ředitelovi. Máme ředitele úplnýho vola.Je mu kolem třiceti a stačí se před ním trochu vyprsit a máte pokoj. Proto jsem si taky sedla do tureckýho sedu a můžete si jen představit co bylo vidět, když jsem měla krátkou sukni.,,Čau Lex. Tak co tentokrát."usmál se na mě.,,Ale. Pan Morgen mě napomenul za mojí rdost ze života. Smála jsem se a on mě pozval k vám na kafe."uchechtla jsem se. Trochu jsem se shrbila, aby mi spadl trochu výstřih. Bem...oči nejsou v očním kontaktu. Teda alespoň s ne mýma očima.Typický chlap.,, Dáš si to kafe?"zvedl se a šel ke kávovaru. Neříkám že to není sexy chlap. Naopak. Je dost k nakousnutí. Cukrouš jeden. Ale pořád tady přebývá jeho inteligence.,,Ne děkuju. Kafe nepiju, má to moc sacharidů."zasmála jsem se nad svým vtipem.,,Pořád utíkáš před problémy."stoupl si za mojí židli.,,Neutíkam. To si vezmu raději auto."vstala jsem a opřela se zadkem o stůl, abych na něj viděla.,,Máš dost výmluv Alex. A to že mi ukazuješ kozy není vždy jistota, že budu toho vola Morgena přehlížet."uškrnul se.,,No, ale pro tentokrát by to šlo, ne?"zamrkala jsem.,,Jsi pěkná lolita Alexis."sjel mě pohldem.,,Říká se to o mě. Ale co já s tím nadělám, že?"pozvedla jsem ramenama a zasmála jsem se. Nevim, nevim, ale tomuhle by se dalo doslova říkat flirtování. Ale tak co, když nebude průser.,,Co když ti dam trest za tu drzost dneska?"odsunul mojí předešlou židli a sám si na ní sedl.,,To by jste někomu jako mě neudělal pane Adamsone."nevinně jsem se na něj usmála.,,Doufám že tenhle rozhovor zůstane jen mezi námi."sjel mě pohledem a jeho oči se zasekli na mých nohách.,,Nebojte, odposlechy nemám."zasmála jsem se.,,Fajn. Dneska ti to projde."vstal a přešel ke mě.,,Kdybys nebyl moje studenka. Hned bych si tě ohnul. A teď vypadni, nebo si tě ohnu i přes to."zavrčel mi do ucha.,,Šťastný honění. Tedy. Pardon. Papírování."zasmála jsem se, než jsem vypadla z ředitelny. Ještě jsem viděla říďovo zasmání a zakroucení hlavou.,,Fajn popovídání."řekla jsem si cestou na oběd. Jack tam na mě už bude čekat.

MA BOYKde žijí příběhy. Začni objevovat