another sixty

10.6K 492 23
                                    

Alexis

,,Včera jsi Camerona pořádně naštvala."zasmál se vedle mě Jack při třetí hodině. Historie, máme v pohodě.,,Já?Mohl si za to sám."mrkla jsem na něj.,,Jen aby."zakroutil hlavou. Už jsem to nijak neřešila a koukala na učitelku, která máchala rukama před tabulí jako kdyby měla nějaký záchvat.

,,Můžete mi říct, jak tohle mohli vzít na pracovní pozice kuchařek?"kývl Gilinsky hlavou k oknu s kuchařkama, když nevěřícně koukal co máme dneska na oběd.,,Jen ty nejlepší."zasmál se Shawn.,,No právě."usmála jsem se na něj.,,Patí tenhle týden zase chata?"zeptal se Grier, ten dneska vypadal dost divně. Úplně rudý oči, rozcuchaný a úplně bledý v obličeji. Nějak se mi moc nezdál.,,Hele tys nevstřebal ten včerejšek a už chceš další?!"smál se Gilinsky. Já jsem se otočila na svůj batoh a na dně tašky jsem hledala platíčko s modrýma pilulkama.Když jsem je našla, otočila jsem se zpátky na osatanní.,,Vem si dvě."hodila jsem je o Grierovi a podala mu mojí vodu. Tu svou do sebe už kopnul dávno.,,Co to je?"zamračil se nejdřív na prášky a pak na mě.,, Nemel a vem si je. Udělá se ti líp."převrátil jsem oči. Jak jsem řekla, Grier to udělala.,,Chutná to příšerně, asi budu blejt."chytil se za břicho.,,To v sobě udržíš."zamračila jsem se na něj. To stejný udělal on na mě. Svůj pohled jsem přesunula jen tak náhodou na Dallase, který se na mě usmíval. Povytáhla jsem obočí na náznak otázky proč. Na to mi odpověděl mrknutím. Usmála jsem se a koukla se znova na Griera.,,Tak co?"opřela jsem se loktama o stůl.,,Už je to lepší. Dík."usmál se a podal mi ty zbylý prášky.,,Za nic."usmála jsem se a zandala prášky.,,No a teď jdu. Protože jestli budu koukat na tohe. Tak vrhnu určitě."Grier se zvednul a prstem ukázal na jídlo. Všichni jsme se zasmáli a pozdravli ho na rozloučenou.,,Jdu taky."vstala jsem.,,Zejtra parchanti."zasmál se Dallas a šel za mnou.,,Hele vy spolu pečete nebo co?"křikl na nás Gilinsky.,,Perníčky."zasmál se škodolibě Dallas.

,,Co to bylo za prášky?"zeptal se mě po cestě Dallas.,,Nebyli to prášky ale vitamíny."zasmála jsem se.,,Cože?"Dallas propukl v hrozný smích.,,No. Áčko. Nemůžeš se divit, když chlapec nebaští ovoce."zasmála jsem se.,,To je debil."smál se dokola.,,No jo no. Tohle znám. Máma mi to vyčítá pořád, když mi je zle."vysvětlila jsem mu.,,Jak to?"nasedli jsem oba do auta.,,Moje máma je zdravotní sestra. Pracuje v tom."usmála jsem se na ně.,,Co dělá tvůj táta?"zeptal se.,,Dělá většinou v kancu. Nebo někdy toho právníka."pokrčila jsem ramenama.,,Páni. Vysokoškolský rodiče a mají takovou zkaženou dceru."zasmál se. Na to jsem se jen usmála.,,Můj typ."rknul na mě zběžně.,,Jaká z nás?Hanna?"popíchla jsem ho. Na to nic neřekl, ale viděla jsem, jak protočil očima a kousl se do rtu.

MA BOYKde žijí příběhy. Začni objevovat