I.

1.3K 44 1
                                    

Z pohledu Hermiony:

Byl páteční večer a já seděla na mé posteli a dopisovala si esej na přeměňování, když jsem slyšela tlumené ťukání na okenní tabulky.

Byla jsem v pokoji sama, a tak mi nezbylo nic jiného, než vstát a podívat se na zdroj toho zvuku.

Otevřela jsem okno a dovnitř vlétla malá sovička pálená a usadila se mi na noční stolek.

Odvázala jsem jí z nožky pergamen, jenž tam měla přivázaný.

Musím s tebou mluvit.
Přijď dnes v deset hodin večer k vrbě mlátičce. D.

Překvapeně jsem zamrkala.
Podívala jsem se na sovičku, jako by mi snad mohla napovědět, ale ona jen naklonila hlavičku a dál na mě upírala svá žlutá očka.

Nebudu se scházet je tak s někým, když ani nevím, kdo to je.

napsala jsem na druhou stranu a poslala s ním opeřence za jejím majitelem.

To ti říct nemůžu, nepřišla by jsi.

odpověděl anonym.

Takhle taky nepříjdu, takže to vyjde nastejno.

Napovím ti: Jsem kluk ze Zmijozelu, mé jméno začíná na D... A neříkej, že na to teď nepřijdeš sama, jsi nejchytřejší čarodějka z ročníku, tak se snaž ;).

Je to Zmijozelák na D... Napadá mě jen... Malfoy!
Ale proč by mi sakra psal zrovna on?

Řekneš mi alespoň důvod?

zeptala jsem se.

Ne, to taky nemůžu.

Byla jsem zvědavá, co mi chce, ale zase ne tolik, abych se s ním scházela za tmy u nejnebezpečnějšího stromu na celých pozemcích.
U něj člověk nikdy neví, co udělá.

Je vůbec něco, co mi říct MŮŽEŠ?

Jen když přijdeš ;)

Ne.

napsala jsem stručně, čímž jsem tak nějak ukončila naši konverzaci, protože další dopis mi už nepřišel.

Zato přišla do pokoje Ginny.
Když viděla tu hromadu pergamenů, co se válela všude kolem mé postele, překvapeně povytáhla obočí.

Už se nadechovala, aby se mě zeptala, ale umlčela jsem ji.
Znám jí dost dlouho na to, abych věděla, co mi chce říct, a tak jsem jí to všechno vyprávěla.

„No doufám, že tam nepůjdeš!” řekla mi na to Ginny a přeměřila si mě káravým pohledem.
„Ne, samozřejmě že ne! Ale stejně by mě zajímalo, co po mě chce.” zamyslela jsem se.
„Mě taky.” odpověděla mi Ginny, ale to už do pokoje přišly Levandule s Parvati, tak jsme raději v našem rozhovoru nepokračovaly.

Ahooj!
     Tak jsem tu s první kapitolkou, snad se vám líbila, samozřejmě budu moc ráda, když mi tu zanecháte komentář, či zmáčknete tu úžasnou hvězdičku, protože vás to nic nestojí a mě to potěší =)
     Tak to by bylo vše, u příští kapitolky ČAU!
❤❤❤

P.S.: Tento příběh budu psát z části s mou sestrou =)

Love for you [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat