Redmond

/7. You go, girl

Teď momentálně jsem stála přede dveřmi a váhala, jestli je mám otevřít.
Z hluboka jsem se nadechla a otevřela jsem dveře. Můj pohled spočinul na blonďaté holčině v tmavě červené minisukni a croptopu ve stejné barvě. Své blond vlasy měla stažené do culíku žlutou stužkou vysoko na hlavě. Byla to ta typická roztleskávačka. Chvíli tam něco žvatlala a poté se otočila mým směrem.

,,Ahoj Clarie!" Vypískla nadšeně a v jejích očích se objevily jisté jiskřičky.

Když jsem se po chvíli nějak nezmohla na odpověď, zaměřila si mě pohledem. ,,Jsi Clarie, že?"

,,Uhm, jo, promiň" usmála jsem se a rozhlídla jsem se kolem sebe. ,,Bella, že?"

,,Přesně tak. Jsem ráda, že jsi přišla," její rty se roztáhly do širokého zářícího úsměvu. ,,Pojď se mnou," popošla ke mně blíž, chytla mě za ruku a už mě někam vedla.

Přivedla mě k nějakému stolku s papírem a světle žlutou lampičkou.

,,Tak," pustila mě a dala si ruce v bok. ,,Tady," ukázala prstem na jedno určité místo na papíře. ,,Sem se podepiš," rozkázala mi, avšak mile. Poté přešla ještě k jedné krabici a chvíli se v ní přehrabovala. Já jsem se mezitím podepsala a potom jsem jí pozorovala.

Po chvíli vytáhla balíček a s úsměvem se na mě otočila. ,,Tu máš," vrazila mi  balíček do rukou. ,,Běž se do šatny převlíknout a uvidíme se za chvíli," poskočila až se jí vlasy v culíku rozlétly do všech stran. Jen jsem kývla a odešla do šatny. 

Tam jsem si sedla na dřevěnou lavičku a rozbalila balíček. Bylo v něm stejné oblečení, v kterém mě Bella přivítala. A když o tom tak přemýšlím, tak se nezdá být zas tak moc hrozná, jak všichni říkají. Převlékla jsem se do toho oblečku a vyšla ven z šaten. Akorát jsem byla taková nesvá, kvůli t sukni. Na můj vkus byla opravdu až moc krátká. Cestou od šaten jsem si vlasy ještě rychle stáhla do vysokého culíku. Vešla jsem do tělocvičny, kde vyšilovala rozzuřená Bella. Na chvíli se uklidnila a podívala se na mě.

,,No páni," vydechla. ,,sekne ti to," mrkla na mě a dál vyšilovala.

Mě to nedalo a tak jsem k ní přišla blíž a zeptala se jí. ,,Kvůli čemu tak vyšiluješ?"

Ona se na mě jen tak podívala a poté se zas otočila jinam. Nakonec jí to ale stejně nedalo a otočila se na mě i s úsměvem.

,,Víš Clarie," uchechtla se. ,,Musíme udělat konkurz venku, protože támhle ty hovada," ukázala rozčíleně na hlouček lidí u dveří do tělocvičny. ,,Tak ti," už se zas trochu uklidnila. ,,Tu mají turnaj v šachách a potřebují k tomu celou tělocvičnu," snažila se mluvit klidně, ale moc jí to nešlo. ,,Takže proto my musíme uspořádat konkurz venku, kde mají kluci momentálně trénink fotbalu," vysvětlovala mi a v očích měla plamínky.

No to si ze mě děláte snad prdel. Stála jsem na místě neschopna říct jediný slovo. Takže pokud se ztrapním, tak ne jen před těmahle, ale i před fotbalisty. 

,,Agrrr!" Bella rozčíleně rozmáchla svýma rukama. ,,Tess? Jess?" Přivolala své dva poskoky. ,,Odneste to všechno ven," rozkázala jim. Dívky jen kývly a už cupitaly, aby vše předělaly. ,,Ostatní," otočila se na hlouček holek za ní, kde jsem byla i já. ,,Za mnou," mávla rukou a vyšla. Všechny se za ní hnaly jako vosy za bonbónem.

Všechny jsme se tedy přesunuly ven a tam už konkurz pokračoval bez problémů. No teda až na Bellu, ta viděla problém v každým. Ani se nedivím, že mají tak řídký tým, když jí na každým vadí naprosto všechno.

Kluci už tam byli a zrovna běhali kolečka kolem nás.  Jelikož jsem ještě nebyla na řadě a pozorování ostatních holek mě hrozně znervózňovalo, koukala jsem do běhajícího davu fotbalistů a hledala jsem nějaké fešáky. Jeff se naštěstí fotbalu neúčastnil. Myslím, že tohle není zrovna jeho obor. Naštěstí. Spatřila jsem Brada, kterej by nebyl úplně k zahození, ale bohužel už je zadanej a nemyslím si, že by nám to úplně klapalo. Dál jsem se rozhlížela, když v tom jsem zahlédla ty zelené oči. To ne. Proto včera říkal, že se budeme vídat i mimo prezentace. No to je pecka. Viděla jsem, jak mě zahlédl, a proto jsem se nenápadně schovala za hlouček čekajících holek.

,,Clarie White," vyvolala mě ledovým hlasem Bella, i když šlo slyšet, že jí nejsem fuk a že se těší, co jí předvedu. Nevím ale proč. Byla jsem obyčejná jako ostatní holky. Sice jsem tancovala asi čtyři roky, ale to už je dávno pryč a ona o tom hlavně ani neví. Vyšla jsem tedy před ně, před Bellu, Tessu a Jess. Byla jsem vážně strašně nervózní. Utáhla jsem si culík a hlasitě polkla.

,,Tak nám ukaž, co umíš," ušklíbla se na mě a nahodila ledovej výraz, jako kdybychom se nikdy předtím neviděly.

Řekla bych, že mi to šlo celkem i dobře, ale potom najednou jsem slyšela dupot nohou. Kluci. Krapet jsem znervózněla a šlo mi to hůř než předtím. A mám dojem, že to šlo poznat, protože Bella se netvářila moc nadšeně. Opravdu jsem se snažila, ale byla jsem strašně nervózní. Najednou jsem slyšela hvízdání. Mezi tím hvízdáním jsem uslyšela i Greysonův hlas. ,,Do toho, holka!" ,,To dáš!" Křikla znovu, ale podle síly hlasu, šlo vidět, že už se vzdaloval. 

,,Já ti věřím, Clar!" Bylo poslední, co jsem slyšela.

Jeho povzbuzení mi dodalo na síle a zbytek už jsem dodělala bez chyby.

,,Dám ti vědět Clarie," řekla Bella chladně a při tom si něco zapisovala do bloku. Když jsem odcházela a Tess s Jess se zrovna nedívaly, tak na mě Bella mrkla.

Byla jsem z toho krapet zmatená. Když jsem se převlékla, tak jsem vyšla ven, před budovu školy s tím, že půjdu domů. Když jsem chtěla přejít silnici, nějaké auto za mnou na mě zatroubilo.