Our little secret | Larry Stylinson | ABO

2

Nikdy jsem neměl problém s tím, abych se udržel při smyslech, když jsem cítil nějakou krásnou vůni, ale to co se semnou děje zrovna teď se mi ještě nikdy nestalo. Proč mě tak strašně moc láká? Sice jsem si jistý, že je to on... Ten krásný vlk... Ale proč on? A jakto, že jsem si jistý?

Nepoznávám sám sebe.

Šel jsem na záchody, protože jsem se potřeboval vydýchat z té krásné vůně. Chtěl jsem vědět, kdo to je, ale na druhou stranu, jsem se bál že buch mu mohl nějak ublížit. Když už zvonilo na hodinu a já si myslel, že na chodbě nebude nikdo, pěkně jsem se mýlil. Stál tam on, otočený bokem a hrabal se ve své skříni. Byl jsem sakra zmatený a nevěděl, co dělat! Mám jít za ním? Mám se otočit a utíkat pryč, daleko od té vůně?

Můj chtíč byl silnější. Musel jsem jít za ním a zeptat se ho, proč tak krásně voní.

Protože to tak má, debile. Pomyslel jsem si, když jsem k němu mířil.

LOUIS

Když jsem viděl, že se ke mě blíží jeden ze Stylesů, dostal jsem strach. Otec říkal, že se na nás snaží zaútočit, že k nám pořád jeden běhá a podle něj, prý se snaží získat informace.

Nechápu, proč se nespojí... Byli by jsme nejsilnější v celém okolí!

Zavřel jsem svou skříňku a než jsem stihl odejít, už jsem byl v jeho pasti. Stál jsem opřený o skříňku a jeho ruce kolem mé hlavy.

Měl jsem strach v očích. Strašně jsem se bál, ale musel jsem to vydržet a zůstat silný.

,,Ty se mě bojíš?" zeptal se a já zalapal po dechu. Až teď si ho prohlížím z blízky. Jeho krásné zelené oči byly jako droga, kterou je těžké opustit.

Ale musel jsem se vzpamatovat a nebýt zblblý. Nechci před ním vypadat jako nějaké mimino.

,,N-ne, nebojím se tě. Jen jsem se lekl." Odpověděl jsem mu stručně a nasadil tvrdý výraz tváře.

,,Netvař se tak, vypadáš vtipně," zasmál se a já se málem roztekl. Jeho krásné bílé zuby a k tomu ještě ty dolíčky! On je dokonalý.

Najedou se ke mě přiblížil ještě víc a začal čmuchat. Nechápal jsem, o co mu jde, jestli mu snad voním? To se mi ještě nikdy nestalo, abych někomu voněl. Ale co si to nalhávám? Já přece nikomu nevoním. Tohle by byla obrovská náhoda! 

,,Co to děláš?" zeptal jsem se ho a mohl si všimnout jeho obličeje z ještě větší blízky. Tak strašně rád bych se o něm chtěl dozvědět více, ale můj otec mi to nedovolí. Vůbec nás nepouští na jejich území a celkem mě to štve. Jsem si jistý, že jako vlk musí být překrásný. 

,,Jsi to ty... Určitě jsi to ty..." Pošeptal a podíval se mi do očí. Jeho obrovské ruce už nebyly kolem mě a on utíkal směrem k záchodům. Myslel jsem si, že bych ho mohl následovat a zeptat se, co se děje, ale kdyby se to dozvěděl můj otec, zabil by mě. 

____

Ahoj, omlouvám se že to tak dlouho trvalo, ale mám nějaký blok a vůbec nemám chut psát, nic... :D Ale snad mě to brzy přejde... :) 

Jak jste si užili prázdniny? :) Dovolená, koncerty atd...? Povídejte! :) 

Hvězdičky potěší :) E. <3