Ale naráz se dveře do baru otevřou a v nich je.....
Kluk. Teda abych byla přesnější Kluk z Benovi party. To by nebylo až tak zvláštní, ale když si nás všiml, zamířil přímo k nám.
„Ahoj” řekl nám když přišel. „Ahooj” odpověděl mu vesele Ben, ale když si všiml, že já nic neříkám přestal se smát. „Ehm chceš něco Tome?” zeptal se toho kluka. Teda teď už vím jak se jmenuje takže Toma. „Ajoo... Ještě jsem ti to neřekl promiň” řekl a hodil na nás omluvný pohled. „Ne, takže?” „No chtěl jsem ti říct, že dneska večer pořádám menší party u mě doma pro kámoše a tak. Takže jsem se tě přišel zeptat jestli přijdeš..? A můžeš si vzít i nějaký doprovod” dodal a mrkl na mě. „Jo určitě přijdu. A s tím doprovodem si to ještě rozmyslím” „Ok bro, budu se těšit. Omlouvám se jestli jsem vás vyrušil. No ale teď už každopádně půjdu takže ahoj” nevinně se usmál a odešel. Potom jsme si ještě chvilku povídali ale k tomu co nám říkal Tom už jsme se nevraceli. Když jsme zaplatili, bylo už celkem pozdě, a Ben navrhl, že se můžeme jít projít. Nic jsem nenamítala, proto jsme vyrazili.
Přišli jsme až k odlehlé části pláže, kde jsme si sedli na kameny, které tam byly. „Takže?” vydechla jsem a sedla si na jeden z kamenů. „Takže...” začal Ben „chtel jsem se tě zeptat jestli bys semnou nesla na tu dnešní party u Toma..” Nevěděla jsem co mám říct. Když jsem se mu, ale zadívala do jeho, mimochodem hrozně sladkých, očí, viděla jsem zoufalost a taky prosbu. „No... myslím, že bych to mohla nějak zařídit” řekla jsem a usmála jsem se. Ben se taky usmál.
Potom jsem se chvilku dívala na moře a nádherný západ slunce. Ben si toho asi všiml protože řekl: „Je tu krásně že?” „Jo..” vydechla jsem. Bylo to tu celkem romantické. Nevím proč, ale prostě mi to tu takové připadalo. Najednou se Ben rychle zvedl a vzal mě do náručí. „Pusť mě” křičela jsem, ale taky jsem se musela smát. Ben se smál semnou a nesl mě směrem do vody. „To neuděláš” řekla jsem prosebně. „Za co?” zeptal se Ben s lišáckým úsměvem. „Za dobrý pocit??” zeptám se a usměju se na něj. „Nic lepšího by tu nebylo??” zeptal se trochu smutně. „Asi ne” odpovím pořád ještě se smíchem. „Škoda” řekne s tím jeho lišáckým úsměvem a pustí mě do vody. „Tos neudělal” začnu na něj křičet. Když ale vidím, že se směje, začnu se smát taky. Naštěstí jsem na sobě měla plavky.
Když jsem vylezla z vody, rozběhla jsem se za Benem. Bohužel byl rychlejší. Jak nečekané Sandro! „Ok vzdávám se” křikla jsem po něm. Ben se zastavil a zamířil ke mně. „Dobre když už nejsi naštvaná mám jednu otázku” „Jakou?” „Co teď budem dělat?” „Nevim..” odpovím. „A kdy je vůbec ta party?! Abych se stihla připravit...”Za dvě hodiny” odpoví Ben na mou otázku. „Aha...už bych teda měla jít.” Chtěla jsem odejít, ale Ben mě chytl za ruku a otočil si mě k sobě. Byli jsme u sebe a já se mu dívala do těch jeho krásných očí. Přiblížil se ke mně. Srdce mi začalo bít snad stokrát rychleji. Byli jsme od sebe už jen pár centimetrů. Ben se usmál. Musím uznat že má krásný úsměv. Věděla jsem co se stane. Ale byla tu jedna otázka. Chci to? Když už jsme byli od sebe jen pár milimetrů poddala jsem se. Prostě mu nešlo odolat. A pak se to stalo. Spojil naše rty. Přejela mě příjemná vlna. Prohloubil nás polibek a potom jsem se od něj odtáhla. „Už budu muset jít” špitnu jeho směrem. Vidím na něm, že je trochu smutný. „Promiň...” „Nemůžeš za to” „Dobře tak já už půjdu, abych se stihla připravit” „Jo jasně běž potom se pro tebe stavím” řekl a trochu se usmál. „Tak zatím ahoj” usměju se na něj a vyrazim směrem k hotelu.
Po cestě na pokoj zaklepu na rodiče a řeknu jim o Tomově party. Nic proti tomu neměli, takže jsem šla na pokoj a začala jsem se chystat. „Ty někam jdeš?” zeptala se mě Bella. „Jo...proč?” „A kdy se vrátíš?” „Nevim Bell” „Ale Sandro co když se tu budu bát?” řekne smutně Bella. „Nebudeš. Už jsi přeci velká holka ne?” řeknu a mrknu na ni. „Jo to jo... Asi máš pravdu” usměje se Bella.
Za chvilku už jsem byla připravená. Proto jsem si sedla na postel a přemýšlela jsem o tom co se stalo dnes na pláži. Nevím jak dlouho jsem tam seděla a přemýšlela, ale z mojich myšlenek mě vytrhl zvuk mobilu, který mi zvonil. Na displeji bylo Benovo číslo. Pochopila jsem, že už na mě čeká, proto jsem popadla kabelku ve které jsem měla všechny potřebné věci, ještě jsem se zkontrolovala v zrcadle a vyrazila jsem.
Venku už bylo auto a před ním stál Ben. Musím uznat, že mu to slušelo. Když jsem přišla k němu, viděla jsem, že se směje. Taky jsem se usmála a on mi podal krásnou růži. „Děkuju” řekla jsem a usmála jsem se. „Tak pojedeme?” zeptal se po chvilce Ben. „Jo jasně” usmála jsem se a sedla jsem si na místo spolujezdce. Ben si sedl za volant. Než jsme odjeli musela jsem se na něco zeptat. „Ehmm... Bene??” „Ano?” „Ja jsem se jenom chtěla zeptat...no...víš...to na té pláži...” „Jo vím co myslíš” přerušil mě a otočil se mým směrem. „Víš Sandro, už na tom letišti ses mi líbila a od té doby se nic nezměnilo...” Musim říct, že se mi Ben taky celkem líbí... „Víš Bene...” „Co?” zase mě přerušil. „Taky se mi celkem líbís” řekla jsem vážně. „Opravdu?” zeptal se s nadějí v očích. „Jo” řekla jsem a usmála jsem se na něj. Když jsem to dorekla, přiblížil se ke mně a zase jsme od sebe byli jen pár milimetrů. Ale tentokrát jsem už v hlavě neměla otázku jestli to chci. Chtěla jsem to. Ben spojil naše rty a pak se odtáhl. „Pojedeme už?” „Jo jasně” řekla jsem. Ben nastartoval auto a to se rozjelo směrem k Tomovu domu.
Další díl. Má 1048 slov!! Ani nevěřím, že jsem napsala něco tak dlouhého! Už je tu přes 100 přečtení za což vám strašně moc děkuju. Jako vždy se předem omlouvám za chyby.
___OnlineGirl___
