63- Jsem divná

2.3K 141 4
                                        

,,Děcka pojďte, už je to hotové" křikl na nás pobaveně táta.

,,Já ti dám děcka" zakřičela jsem na něj a rozeběhla se na něj. Se smíchem začal utíkat, ale po chvíli zakopl a já na něj spadla. Začala jsem smát jako idiot a táta se mnou.

,,Je vám dobře?" zeptala se Nat.

,,Velmi dobře" řekla jsem skrze smích.

,,Oni nejsou v pořádku" zachechtal se Clint.

,,Zlato? Vstávej" přišel ke mě Steve. Snažila jsem se alespoň si sednout, ale hned jsem si zase lehla. Steve si povzdechl, vzala mě do náruče a i se mnou si sedl. Trochu jsem se uklidnila a táta taky. Clint se zvedl a všem dal na talířky grilované maso. Sedla jsem si vedle Steva a s chutí se do toho pustila. Když už jsme všichni dojedli, odnesla jsem talířky a šla do pokoje. Zapojila jsem do zásuvky prodlužku a šla ven. Stiskla jsem tlačítko vedle dveří. Všechny světýlka po zahradě se rozsvítila. Lucerničky podél stěny domu, bílé Vánoční světýlka po stromech i zavěšené na trámech terasy a malé světla podél cestičky do zadní části zahrady kam nejde vidět.

,,Páni" vydechla Wanda. 

,,Jo, tohle jsme dělali se strejdou když chtěl tetu překvapit na výročí" usmála jsem se a sedla si vedle Steva.

,,Je to krásné" uculila se Nat a opřela si hlavu o Brucovo rameno. Ten ji s úsměvem objal kolem ramen. Uniká mi něco? S přiblblým úsměvem a s pozvednutým obočím jsem se na ni podívala. Jen pokrčila rameny. Ještě chvíli jsme si povídali než jsem odešla do pokoje. Vysprchovala jsem se, odlíčila se a oblékla si pyžamo které se skládalo z tílka a kraťásků. Lehla jsem si do postele a vazala si rozečtenou knížku. Moc jsem ji ale nevnímala tak jsem ji zase zpátky položila a jen tak koukala do stropu který mi v tu chvíli připadal nejzajímavější. Tak dobře. Nebyl tak zajímaví jak vám tady říkám, ale v tu chvíli jsem do něj prostě hleděla a přemýšlela. Vůbec nejsem divná, nééé nejsem. Nebo možná jo. Ne, nejsem. Jo jsem protože si povídám sama se sebou. Skra, měla bych s tím vážně přestat. Po chvíli když jsem usínala, cítila jsem jak se za mnou prohnula postel.

,,Dobrou zlato" zašeptal podle hlasu Steve a objal mě kolem pasu.

AvengersKde žijí příběhy. Začni objevovat