Girl with depresion and perfect fake smile (MAGCON)

PART 21 • DOOR

Zatáhla jsem za studenou stříbrnou kliku směrem dolu a pomalu otvírala vrzající dvěře. Můj pohled směřoval k nemocničním lehátku . Vedle lehátka seděl houf kluků skládaný z brečícího Camerona , a skoro brečícího Cartera , Shawna , Gilinskyho , Johnsona , Taye , Aarona , Nashe , Matta . Jediný kluk který vypadal že nic nechápe byl chlapec který jakoby z oka vypadl Nashovi .  Kroky mě vedli až k lehátku kde se nacházelo další překvapení . Na lehátku ležela dívka kterou jsem byla já. Vypadala jsem jako mrtvola . Bledá , zápěstí zalepené obrovskou náplastí a všude okolo přístroje z kterých vedli hadičky . Hadičky zapíchané do mých rukou , stále nezabraňovali tomu aby mě všichni aspoň jednou rukou drželi za ruce . Nechtěla jsem vidět jak kvůli mě byla má jediná rodina zkládaná z přátel , smutná . Sice tu chyběla Phoebe , ale na nočním stolku stála váza plná gerber . Gerbery jsou moje oblíbené květiny , a to ví jen moje bláznivá kamáradka . To znamená že tu musela být také. V místnosti byli cítit tři pocity strach , smutek a výčitky . Nikdo se nezdál nijak zklamaný , jakoby by to všichni předpokládaly . To jsem taková troska ? Ne já byla . Už ne nechci být ta co upadne do zapomnění . Jeden z mých strachů . Stále mám strach z té temnoty od které nevím co očekávat . Ale Zapomnění je věc ,
Které by se měl každý bát . Přece nechceme být lidé kteří nedostanou ani svíčku na hrob . Smrti se bát můžeš , bojíš se že umřeš moc brzo . Jestli tě má srazit auto v 20 nebo infarkt v 80 , stane se to ať chceš nebo ne . Každý má svůj čas kdy má odejít . Ale jestli někdo bude chodit na tvůj hrob a vzpomínat je jen na tobě . Buďto budeš vyprávět svůj příběh nebo se staneš klasickým stereotypem . Ostatní budou kráčet dopředu , krok za krokem . Budeš stejná osoba , nebo se otočíš na druhou stranu a budeš couvat ? To je jen tvá volba , kterou máme každý . Stačí si zvolit správný čas kdy vzdorovat a někdo si tě všimne . Někdo kdo si tě bude chtít zapamatovat . Někdo kdo ti bude na ten tvůj zasranej hrob nosit kytky. Lidi se bojí vyčnívat , my takový být nesmíme . Jsou brunety a blondýny . My budem ty s fialovými a zelenými vlasy . My budem ti kteří si všichni zapamatují , protože byly jiní . Protože jsme zajímavý . Budem jedinečný . Nádech, výdech . Tma , světlo . Ticho , pípání přístrojů . Oslepující světlo , kterému brání hlava jedné osoby , brání aby se mi dostalo k obličeji . Hlava tyčící se nad mým obličejem patří někomu komu rozhodně dlužíme omluvu . Patří Cameronovi . To znamená jediné , já jsem vzhůru .