Přečetl jsem si rychle zprávu a chystal se odpovědět, když v tom někdo dlouze zazvonil. Takhle dlouze zvoní jen jediná osoba. Hanji. Naštvaně jsem se zvedl z postele a položil mobil na skleněný stůl v obýváku. Otráveně jsem se chystal otevřít dveře, ale uvědomil jsem si, že jsem vlastně nahý. „Kso." Křikl jsem a pootevřel dveře, ale vážně jen málo. „Leviii, proč mě nechceš pustit dovnitř?" Ozvalo se z druhé strany dveří. „Musíš počkat, jsem úplně nahý." Zavřel jsem dveře a slyšel hlasitý smích. „Ta je vážně blbá." Řekl jsem si v hlavě a otevíral dřevěnou skříň, kde jsem měl oblečení. Vytáhl jsem černé jeany, bílé tričko s krátkým rukávem, šedou mikinu se psaným potiskem a obyčejné bílé ponožky , na kterých se začínala tvořit díra. „Kašlu na to, prostě si je vezmu nebo mě čtyřočka zabije, že se moc vleču." Hodil jsem to všechno na sebe a svižným krokem jsem se vydal ke dveřím. Otráveně jsem je otevřel a tam stála vysmátá Hanji. „Nazdar lenochu." Pozdravila mě s mírným úšklebkem. „Komu říkáš lenochu? Nepočítal jsem s tím, že přijdeš tak brzo." Řekl jsem a opřel se o futra dveří. Hanji se na mě divně podívala a potom mi ukázala na jejím mobile čas. „Levi, už je skoro půl osmé. Měl by sis pohnout." Udiveně jsem koukal na čas. „To už je vážně tolik? Kso, nejsem vůbec nachystaný." Rozběhl jsem se pro batoh, kam jsem si naskládal všechny potřebné věci do školy. Dneska učím ty moje spratky první hodinu a pokud přijdu pozdě, tak mi tam budou dělat bordel. „Hele Levi stáhl sis tu aplikaci, o které jsem ti včera psala?" Ozvalo se z obýváku. Hodil jsem batoh na záda a běžel zpátky do obýváku. Podíval jsem se na Hanji, které si prohlížel časopis, co jsem měl na stole. Byl to pánský Playboy. Začal jsem pomalu ale jistě rudnout. „Hanji můžeš to prosím položit?" Zeptal jsem se sarkasticky a přitom si nazouval bílé Nike tenisky. „Dokud mi neodpovíš na otázku, tak to nedám z ruky." Opět se hlasitě zasmála a otočila na další stranu. „ Uuu, tenhle je pěknej. Má hezkej "úsměv"." Zasmála se hlasitě Hanji a já jí ten časopis vytrhl z ruky. „Ano stáhl jsem si ji a už mi dokonce i někdo napsal. Nějakej ReReN... No vidíš, to mi připomíná, že jsem mu neodepsal a nechal zobrazeno! Bude naštvanej." Řekl jsem zklamaně a dal časopis do šuplíku vedle černé botárky. Vzal do ruky mobil, ale Hanji mě zastavila. „Hele Levi, můžeš mu odepsat a mě o něm říct cestou do školy, jinak příjdeme vážně dost pozdě!" Naštvaně se zvedla z pohovky a vzala mi mobil z ruky. „Tak pojď už." Pobídla mě, já si vzal klíče a zamkl byt.
Došli jsme do jejího auta. Má takové malinké modré autíčko, do kterého se sotva vleze sama a ještě se tam s ní mám mačkat já. „Už mi vrať ten mobil, budu si s ním psát cestou do školy." „No tak na to zapomeň." Vyhrkla na mě Hanji. „Jsi tu v autě se mnou, tak se budeš bavit se mnou nebo ti ten mobil nevrátím!" Rozhořčeně nastartovala. Do školy to od mého bytu trvá asi patnáct minut. „Hele čtyřočko, vrať mi ten mobil hned. Musím mu alespoň odepsat! Copak nechceš, abych se vzpamatoval z toho rozchodu s Erwinem?" Skoro jsem na ní zaječel a ona uraženě vytáhla můj mobil z její kapsy. Podala mi ho a já ho okamžitě odemkl a najel na aplikaci. Zapl náš chat s ReReNem a odepsal.
Rivaille25 - Čau
ReRen - Tos mi teda odepsal brzo...
Rivaille25 - Sorry, úplně jsem zapomněl na čas a nestíhal jsem
ReRen - A kam máš namířeno?
Rivaille25 - Právě jedu se svojí spolupracovnicí do školy. Učím tam s ní
Rivaille25 - Je to tak trochu pošuk, ale ona mě vlastně dovedla k téhle appce
ReRen - Tak to bych jí měl být vděčnej. Na někoho takovýho nenarazíš každej den :P
Rivaille25 - Na někoho takovýho? Jako koho? Mě?
ReReN - A s kým si jako píšu? XD
Rivaille25 - Vždyť mě ani neznáš, tak jak můžeš něco takového napsat?
ReReN - Máš krásné jméno. Má nějakou zdrobnělinu?
Rivaille25 - Kamarádi mi říkají Levi. Jaké je tvé skutečné jméno?
ReReN - Tak tedy Levi... Hmm... Fakt hezký :P
ReReN - Moje zatím vědět nemusíš. Pošleš mi nějakou tvoji fotku?
zobrazeno 7:48
Tak a další kapča je na světě :D Budu ráda za každou reakci :). Tak pá. Love you.
Update: Bohužel žádné další pokračování nebude, nemám už na psaní ani pomyšlení. Omlouvám se všem, které by pokračování potěšilo :( I přes to děkuji všem, kteří dočetli až sem :)
