Pouto~MenT~

2

Došla jsem ke škole a potkala Ondru. ,,Takže se naše milovaná Lin konečně rozhodla že dojde?" chytil mě kolem ramen a šel se mnou ke škole. ,,Žeby kvůli mě?" mrkl a zasmál se. ,,Moc si nefandi, jdu tam jen kvůli Vendy" mrkla jsem na něj taky. Došli jsme k mojí skříňce a on už odcházel k té svojí. ,,Vím že mě chceš" poslal mi vzdušnou pusu a odešel. S úsměvem jsem protočila očima a dala si do škříňky věci.

S Ondrou se takto bavíme normálně. Je to můj hodně dobrý kamarád a nic mezi sebou nemáme a ani nechceme.

Začala hodina a do třídy vešel učitel. Celou hodinu jsme probírali učivo, které mě absolutně nebavilo. Modlila jsem se aby už zazvonilo.

Po přestávce se naše třída přesunula do učebny, kde měla být ta prezentace. Zazvonilo a učitel nás všechny uvítal.
,,Dnes to ale nebude fotograf" dodal a odešel. A kdo by to tak asi byl?

Otevřely se dveře a vešel dovnitř mladý vysoký kluk. Měl Hnědé vlasy a taky dost nagelované. Všechny holky div neomdlely. I Venďa na něj koukala jako na svatý obrázek. ,,Nechápu, co na něm vidíte" zakroutila jsem hlavou, když jsem je všechny pozorovala.
,,Ty nevíš kdo to je?" vykulila na mě oči. ,,Vím moc dobře kdo to je." Znechuceně jsem na něj koukla. Není škaredý. Ale myslí si o sobě bůhví co. Už jen ten styl jakým do té třildy přišel. Youtubery nesleduju, ale pár jich znám. Prostě nikdy nepochopím co na nich holky vidí. Je to kluk jako každý jiný. A to mě štve. Všichni z nich dělají celebrity a jim pak naroste ego.

,,Jmenuji se Honza Macák. To už asi stejně víte" zasmál se a Venďa vedle mě se málem rozpustila. ,,Haha" potichu a ironicky jsem se zasmála.

Začal vyprávět o tom, jak a na čem natáčí. Jakoby mě to zajímalo. Holky hltaly každé jeho slovo.

,,Potřebuju dobrovolníka!" všechny ruce až na ty moje a pár kluků se zvedly. Honza se rozhlédl po třídě a pohledem zastavil na mě. ,,Ty!" ukázal na mě. Jelikož byla třída hrozně velká a my s Vendy seděly skoro vzadu tak nikdo nevěděl na koho ukazuje. Moc dobře jsem ale věděla že myslí mě. Koukla jsem na Venďu a hodila hlavou k němu. ,,To je na mě?!" překvapeně se zeptala a já jen přikývla. Zvedla se a šla k němu. Honza se nadechl že něco řekne, ale pak mlčel. Neustále na mě koukal. Když k němu Vendy došla tak toho nechal. Byla jsem ráda.

Přednáška skončila a my se přesunuli do třídy. Tam jsme si jen vzali věci a šli domů.

Cestou jsem se stavila do obchodu a koupila si něco na oběd. Dojela jsem domů a nachystala se na večer. Laura dojela v pět a celou dobu byla v mém pokoji a povídala si se mnou. Podle mě se cítí sama. Musí se starat o mě, nakupovat, a vydělávat. Nemá čas na kamarády a už vůbec ne na kluky. Jednou ji to všechno oplatím.

Nasedly jsme do auta. Bylo to od našeho domu asi osm minut autem. Celou cestu vyzvídala, co tam budeme dělat, co budeme pít a tak dále.

,,Někoho si najdi" mrkla na mě, když jsem vycházela z auta. Protočila jsem očima a zabouchla dveře.

Před autem na mě čekala Venďa a objala mě. ,,Jsem tak ráda že jsi nakonec došla" usmála se a obě jsme šly dovnitř. Ondrovi rodiče mají nádherný a velký dům.

Jen jsme otevřely dveře, už byla slyšet hudba. Vevnitř byli hlavně lidi ze třídy, pár lidí z prváku a jiných tříd. Ondra za námi hned došel s velikým úsměvem na tváři. ,,popravdě jsem nevěřil že dojdeš" objal mě a pokračoval. ,,Máme tu hosta" vedl nás do kuchyně. Všude byl alkohol. Na to že víc jak polovina lidí tady pít nemůže, tak ho bylo dost.
U stolu seděli dva kluci a dávali si páku. Ondra tomu jednomu poklepal na rameno a on se otočil.
"To snad ne." Řekla jsem si utrápeně pro sebe.
,,Honzo tohle je Vendy. Ukázal na ni a on ji slušně pozdravil se slovy, že se už znají. Pak se s úsměvem podíval na mě. ,,A tohle je Lina" neochotně jsem zvedla ruku na pozdrav. ,,Hezké jméno" pronesl. Snaží se být milý. ,,Dík" odsekla jsem. ,,Jdu se napít" odešla jsem a nechala tam s ním Venďu.

Stála jsem u menšího baru s pitím a snažila se najít něco nealko.
,,Věděla jsi že jsem myslel tebe" došel ke mě Honza. ,,Jo, ale nechtělo se mi" řekla jsem bez jakýchkoliv emocí.
,,A tvoje celé jméno?" slušně se zeptal, ale byl až moc vlezlý. Nechtěla jsem se s ním bavit.
,,To je moc dlouhý" odsekla jsem a šla pryč.
,,Co ti na mě vadí?" doběhl za mnou.
,,Nemůžeš mě prostě nechat?" vyjekla jsem na něj. ,,Ne! Dokud mi to neřekneš" stál si za tím a jen tak se nedal odbýt.
,,Vadí mi to jak si o sobě myslíš bůhví co a přitom jsi jen obyčejný člověk s kamerou. A teď mě už neotravuj" zvýšila jsem hlas a odešla. On tam jen stál a pořád nevěděl co má říct.

Byla jsem tam už dvě hodiny. Za tu dobu jsem tam s pár lidma pokecala a seznámila se. Není to tu tak špatné jak jsem si myslela. Honzu se na mě už ani nepokoušel mluvit a za to jsem byla ráda.

,,Ahoj Ondi. Jdeš si zatančit?" přišla jsem za Ondrou a chtěla se s ním trochu pobavit. ,,Teď nemůžu. Pojď koukat se mnou" ukázal ke stolu, kde seděl Honza a další dva kluci. Dávali si závody o to, kdo vypije víc panáků.
Tak na tohle se ráda podívám..

Rozhodla jsem se, že prvních pět částí vydám ob den. Aby bylo aspoň co číst😘
Děkuji za krásné ohlasy na první část❤️

Enjoy💕