4

574 46 7
                                    

Rano jsem zase musela vstát do školy. Chodila jsem tam ráda, ale to vstávání je prostě hrozné.

Oblékla jsem se a šla do koupelny. Vyčistila jsem si zuby a lehce se namalovala.

Vzala jsem si svačinu, batoh a vyšla z domu.

Před školou na mě čekala Venďa. Spolu jsme šly do školy, kde se k nám přidal i Ondra. Dnes jsme měli míň hodin,takže jsme mohli jet dřív domů. Učitel nám ještě oznámil že za týden pojedeme na třídenní školní výlet.

Před školou jsme se s Vendy rozloučila, protože musela jet ještě do města.

Na zastávce jsem asi deset minut, se sluchátky v uších čekala na tramvaj.
Nasedla jsem do ní a posadila se.
Někdo si přisedl vedle mě a já se na něj autonaticky podívala. ,,Ahoj" pozdravil mě. Zaťala jsem zuby. To snad nemyslíte vážně. Řekla jsem si pro sebe. ,,no čau" odpověděla jsem s nezájmem. ,,Chtěl jsem ti poděkovat" usmál se na mě. ,,Nic jiného mi nezbývalo"

Honza:" vzpoměl jsem si jak jsem na chodbě křičel dokud mě nepustila. Zdá se mi to, nebo si pamatuju jen ty špatné věci?"

,,Aaa taky se ti omluvit." byl trochu nervózní. Asi si to vybavuje.
,,Neměl by jsi tolik pít"  on jen sklopil zrak. ,,Já vím" odpověděl tiše. Zvedla jsem se a šla ke dveřím. On šel okamžitě za mnou a vystoupil zároveň se mnou.
,,Proč jdeš se mnou?" nepříjemně jsem se ho zeptala. ,,Doprovodím tě." usmíval se. ,,Chci jít sama" propalovala jsem ho pohledem a doufala že si to rozmyslí.
Jen nadzvedl ramena a nepřestával se usmívat. Jakoby mu to dělalo dobře.
Zrychlila jsem krok a on udělal to samé. ,,Nejsem tak špatný jak si myslíš" prohodil a pokračoval. ,,Nechceš mě trochu poznat?" zeptal se a já jen s mírným smíchem protočila očima. ,,Kdykoliv si řeknu že tě zkusím poznat, tak si to zase brzo rozmyslím."

Odemkla jsem dveře od domu a vešla dovnitř. ,,Počkej" zavolal a já se s nechutí otočila na něj. ,,Nezajdem zítra ven?" nadzvedl obočí a čekal na moji odpověď. ,,Radši skočím z mostu" usmála jsem se a zabouchla dveře.
Konečně jsem od něj pryč. Možná jsem na něj až moc hnusná, ale ten člověk mi je tak nesympatický a ještě k tomu ten pátek.

*Pohled Honzy*
Čím víc mě odmítala tím víc jsem jí chtěl dokázat že takový nejsem. Nic co řekla mě nijak neurazilo. Spíš pobavilo. Bavil jsem se nad tím jak je paličatá a stojí si za svým.

Byla tak hrozně krásná a po pravdě mě to možná i trochu mrzelo, že se se mnou nechce ani bavit, ale kvůli tomu pátku jsem to tak trochu chápal.

Šel jsem pak hned domů. Bydlel jsem tady v Brně u svého strýce. Přistěhoval jsem se sem teprve ve čtvrtek kvůl škole. Letos jsem maturitu neudělal, tak jsem si chtěl dát na chvíli pauzu a zkusit to znovu v září.

Pomalu si tu už začínám hledat i byt. Líbí se mi tady a asi tu zůstanu déle než jsem chtěl.

Doma jsem se najedl a hned potom šel s notebookem do pokoje. Podíval jsem se na facebook a v upozorněních jsem ještě stále neměl to, že by mi Lina přijala žádost.

Najel jsem si tedy znovu na její profil a žádost odeslal znovu. Vím moc dobře že ji odmítla. Nejsem debil. Zkusil jsem to ale znovu.

Seděl jsem u něj ještě asi deset minut a pak jsem to vzdal. Stejně ji uvidím zítra a budu ji teď vídat hodně často. To ona ale ještě neví. A moc nadšená z toho asi nebude.

*Pohled Liny*
Došla jsem domů a okamžitě padla do postele. Sice nevím z čeho, ale byla jsem totálně unavená.

Spala jsem asi do šesti večer. Chvíli potom došla Laura a obě jsme se jako každý den společně navečeřely.

I když jsem se před malou chvílí probudila, šla jsem si znovu lehnout. Musela jsem usnout kvůli škole.

Byla jsem v autě. Seděla jsem na místě řidiče a v klidu si jela po silnici. Vedle mě seděla Laura, která na mě začala křičet. Byla hodně naštvaná. Začaly jsme se spolu hádat. Ani nevím kvůli čemu. Nevnímala jsem cestu a jen se soustředila na ni. Uslyšela jsem hlasité a dlouhé troubení a naposledy se podívala na cestu. Kamion.

S křikem jsem vyletěl a z postele. Hrozně jsem se lekla. Ten sen byl jako realita. Do mého pokoje vletěla Laura s vyděšeným obličejem. ,,Je ti něco?" Ustraně doběhla ke mě. ,,Jen sen" odpověděla jsem se slzami v očích. Laura si lehla vedle mě do postele a já ji objala. ,,Děkuju" šeptla jsem směrem k ní. Měla jsem hrozně ráda když tu spala se mnou. Cítila jsem se víc v bezbečí..

Už jsem to nemohla vydržet😅
Aspoň některé z vás čeká krásné probuzení a ráno si počtou😇😄
Budu moc ráda za vote a komentář❤️

Enjoy💕

Pouto~MenT~Kde žijí příběhy. Začni objevovat