Pouto~MenT~

3

Jejich "závod" zkončil a já odešla za Venďou. V davu opilých a tančících lidí jsem ji nemohla najít. Chtěla jsem ji říct že už půjdu domů.
,,Ahoj Ondi. Nevíš kde je Venďa?" zeptala jsem se ho.
,,nevím. Mám jí něco vzkázat?" Nebylo na něm vůbec poznat, že by něco pil.
,,Jen že už jsem šla" usmála jsem se a on mě objal. ,,Tak ahoj" rozloučil se se mnou.

Bylo už docela pozdě a nejely žadné autobusy ani šaliny. Musela jsem jít domů pěšky.

Trvalo mi to asi půl hodiny ale nakonec jsem byla doma. Laura už spala, tak jsem se snažila být co nejvíc potichu. Vsala jsem si jen rohlík a šla do pokoje.
Lehla jsem si na postel a chvíli koukala do mobilu.

Slyšela jsem hluk z ulice. Jelikož mám okno do ulice, tak je to velmi běžné. Najednou se po bytě rozezněl zvonek. Okamžitě jsem vylítla z postele, aby to Lauru nevzbudilo. Naštěstí má tvrdé spaní. Otevřela jsem a mezi dveřmi se objevil Honza. ,,Co tu chceš?!" Zasyčela jsem nepříjmně. ,,Přišel jsem za tebou" moc mu nebylo rozumět a hrozně z něj táhnul alkohol. ,,bože jsi opilý" pronesla jsem. ,,Můžu k toběéé" Mluvil jako správný opilec. ,,Ne, to teda nemůžeš" Chtěla jsem zabouchnout dveře ale on je zastavil nohou. ,, Prosím Lino!" začal křičet na celou chodbu. Nohu oddělal a já zabouchla. ,,Lino!" Ozvalo se z chodby. Otevřela jsem dveře. ,,nekřič. Probudíš sousedy" otevřela jsem dveře. ,,Dobře, vezmu tě dovnitř, ale budeš zticha" Přecedila jsem skrz zuby. ,,pššt" Dal si prst na pusu a ja protočila očima. Pustila jsem ho dovnitř a on se ztěží zul. Šli jsme do mého pokoje a on cestou několikrát naboural do stěny. ,,tiše!" Sýkla jsem na něj.

Potichu jsem zavřela dveře od pokoje a otočila se na něj. ,,Jak víš kde bydlím sakra?!" Vyjekla jsem na něj. ,,Řekla mi to ta tvoje kámoška" Pořád se motal, tak se posadil na postel. fakt díky Vedulo! ,,A co tu teda chceš?" Zeptala jsem se. ,,Nemohl bych u tebe přespat?" Snažil se udělat psí oči ale moc mu to nešlo. ,,Ne!" Nechtěla jsem ho tam. ,,Notaaaak. Nemám kde spát" Na jednu stranu mi to bylo jedno, ale nechtěla jsme být až tak velká svině. ,,No dobře, ale ráno zmizíš. A hlavně tak, aby o tobě nikdo nevěděl!" Řekla jsem ne moc nadšeně.

Vyslíkl si tričko a hodil ho na zem. ,,Co to jako děláš?" Ozvala jsem se, když jsem viděla že si začal sundávat kalhoty. ,,Nebudu spát v oblečení ne?" Už to vypadalo že se mu daří mluvit normálně a bez větších náznaků opilosti. ,,Eh. Kalhoty si na sobě nech" vydala jsem znechuceně. ,,Dobrou" otočila jsem se k němu zády. ,,A kde mám jako spát?" Zeptal se. ,,Na zemi" odsekla jsem. ,,To určitě" Řekl si pro sebe. Okamžitě jsem se na ně otočila a on už si pomalu lehal za mnou. ,,Opovaž se!" Propalovala jsem ho pohledem a rukou ukázala na gauč kousek od postele. Hodila jsem po něm peřinou s polštářem a on poslušně odešel. Během pár minut usnul. Já nemohla spát. Pořád jsem přemýšlela nad tím jak to teď vypadá. Právě jsem se vrátila z párty a v mojem pokoji leží polonahý chlap. Líp už to fakt dopadnout nemohlo.

*Pohled Honzy*
Ráno jsem se probudila a Lina vedle v posteli ještě pořád spala. Nepamatoval jsem si jak jsem se sem dostal. Vzpomínám si jen na to jak jsem ji přemlouval. Cítil jsem se hrozně. Včera jsem to jako vždy dost přehnal. Bolela mě hlava, proto jsem si šel pro vodu. Potichu jsem vstal z postele. Došel jsem ke dveřím, pomalu je otevřel a zase zavřel. Otočil jsem se zády ke dveřím a chtěl jít hledat koupelny.

Předemnou stála žena, o něco starší jako já. Koukala na mě a já zase na ni. Na Lininu mámu je až moc mladá.
,,Eh. Dobrý den." vydal jsem ze sebe. ,,Dobrý"pořád na mě překvapeně koukala. ,,J-já hledám koupelnu" vykoktal jsem ze sebe. Ona jen ukázala na dveře kousek od ní a já tam šel. Byla to docela trapná chvíle.

Vyšel jsem z koupelny a naštěstí tam už nebyla. Dokážu si představit, co si asi tak mohla myslet.

Došel jsem do pokoje a Lin pořád spala. Ani se ji nedivím je docela brzo. I když mě bolela hlava, bylo mi blbě a nejradši bych prospal celý den, tak jsem se rozhodl už radši jít.

Oblékl jsem si tričko a šel jsem. Nic víc jsem u ní neměl.

Cítil jsem se docela blbě za to, že jsem k ní došel opilý. Snad jsem jí neřekl nic špatného.

*Pohled Liny*

Probudila jsem se a Honza vedle mě už naštěstí nebyl. Byla jsem ráda. Ani dnes ani včera večer jsem ho tu nechtěla.

Vyšla jsem z pokoje a šla na záchod. V Koupelně jsem si vyčistila zuby a šla do kuchyně. Měla jsem hrozný hlad.

,,Ahoj." pozdravila mě Laura sedící u stolu. Jedla tousty, které přichystala i mě.
Sedla jsem si ke stolu a začala jíst.
,,Tak co včera?" zeptala se.
,,Bylo to dobrý." odpověděla jsem a jedla dál.
,,Lino, když jsem říkala někoho si najdi, nemyslela jsem tím ať s někým hned vlezeš do postele." začala a já se na ní nechápavě podívala.
,,Cože?" nechápala jsem ji. Napadl mě jen Honza, ale toho nemohla vidět a snad ani slyšet.
,,Ráno jsme se potkali ne chodbě. Polonahý vyšel z tvého pokoje a pak se odsud odplížil" zvedla jedno obočí a čekala na moji odpověď.
Oddychla jsem si, protože jsem moc dobře věděla že tohle ji můžu vysvětlit.
,,To byl kamarád" s nechutí jsem ze sebe dostala slovo kamarád a pokračovala jsem.
,,Večer si dal pivo a nemohl řídit, tak jen přespal. Nic nebylo" zdůraznila jsem.
,,Tak to promiň. Vypadalo to tak" zasmála se.

Dojedla jsem a Šla odnést talíře do myčky.
,,Ale byl fakt hezkej" dodala Laura, když jsem odcházela
To určitě. Pomyslela jsem si a šla do pokoje.

Na mobilu mi bliklo upozornění z facebooku. Honza mě žádal o přátelství. ,,Ani náhodou" zakroutila jsem hlavou a žádost odmítla. On si myslí, že když jsem ho u sebe nechala přespat, tak jsem na něj změnila názor..?
Nikdy!

Tak jak se vám zatím tato ff líbí?
Budu moc ráda za vote i komentář☺️

Enjoy💕