Já, kočka 2

Zas a znovu

O šest měsíců později...

„ No to si že mě děláš...!” vyjekla jsem pobaveně, když jsme si s Christy a Elis prohlížely novinky na Facebooku. Od zjištění záhady s půlnoční kočkou už uběhlo šest měsíců a z nemocnice jsme se s Christy dostaly už před pěti měsíci. Do podoby půlnoční kočky jsem se neproměnila už nikdy. Snad...snad se mi po tom někdy i stýskalo?
Každopádně s Christy jsme se staly nerozlučné kamarádky, stejně tak jako s Elis, která vzala Christy úplně v pohodě. A teď se podržte... Moje mamka randí s Christyinym otcem. Ano, je to tak. Ze začátku jsme to s Christy nějak nemohly unést, ale to se přes nás přeneslo a teď jsme v pohodě. Už to budou nějaké čtyři měsíce!
„ Ale ano, myslím!” rozchechtala se Elis nad statusem a Christy opět vypadala unaveně. Ano, chápala jsem jí, ona se stále měnila v půlnoční kočku a já jí to nezáviděla. Ale tak strašně moc jsem to s ní chtěla probrat, popovídat si o tom, nakonec do toho zasvětit i Elis a dozvědět se další tajemství, ale zaprvé, ona si to nepamatuje, neví, co se jí přes noc děje, stejně tak, jak jsem o ničem nevěděla já a zadruhé, když o tom chci mluvit, jako bych ztratila řeč, nejde to. Trpěla jsem společně s Christy. A stejně tak s mým nejmilovanějším Thomem. To mě bolelo snad ještě více. Nemohla jsem mu nic říct, i když jsem viděla jak trpí a myslí si, že trpí nespavostí, jenže já vím, že ne! To je tak příšerné!

                                 ---

Ahoj moji čtenáři! Tak a je tu nová kniha. Navazuje na předchozí díl - „ Já, kočka”, tak tam mrkněte, protože bez minulého dílu byste zde byli úplně ztracení! :-D Tak já jen doufám, že se kapitola líbila ( je krátká, je to úvod ;-) ) Zatím pa!

                        Vaše Fell :-*

PS: Tato kapitola vychází na narozeniny mé blízké osobě, takže Ti chci věnovat tuto kapitolu ChristyGirl09 - mrkněte na její příběhy a do rozhovorů jí můžete popřát k narozeninám!
Vše nej! Tvoje Fell <3