Já, kočka 2

Překazený výlet

Jelikož byla sobota, zavolala jsem Thomově mamce a Christyinu otci, že oba dva u nás zůstanou přes noc. Bylo totiž už osm večer a ti dva stále tvrdě spali. Thoma jsem přikryla svou peřinou a Christy dekou a nechala jsem je. Ale co... mamce to nevadilo a já byla celkem ráda, že mám u sebe ty dva mé nejmilejší lidi. Převlékla jsem se do noční košile, musela jsem si vzít jinou, přeci bych nespala před Thomem v noční košili velikosti XXL a potiskem Snoopyho, sedla si do křesla a na svém mobilu projížděla všechny sociální sítě. Jenže pak... na něco hodně zásadního jsem zapomněla...

Přesně ve 23:59 jsem se schovala za dlouhý závěs v mém pokoji. Všechna okna a dveře jsem zabednila a zamkla, jen to okno a dveře v mém pokoji jsem nechala přiotevřené. A přesně když odbila půlnoc se to stalo. Poprvé jsem to viděla na vlastní oči, ale při tom to nezažívala. Vzpomněla jsem si totiž na to, že Thom i Christy se ještě stále mění o půlnoci v kočky. A dnes spí oba dva u mě! Byla to jedinečná šance spatřit to na vlastní oči a sledovat je až k Loliině domu. Boty, bundu i šálu už jsem měla na sobě, stačilo se nějakým způsobem dostat ven. Pak jsem se zaměřila na Thomovo tělo. Přesně v 00:00 se bolestí zkroutil a zaúpěl. Na čele mu vyrazily kapičky potu a obličej měl zkroucený do bolestné grimasy. Pak se zklidnil a znovu tvrdě dopadl na polštář. A pak se to začalo dít. Nevěřícně jsem otevřela pusu a ještě více se vyklonila zpoza závěsu. Po tváři se mu začaly plazit černé chlupy které, když obklopily pusu, změnila se v kočičí. Když chlupy oběhly nos, změnil se v kočičí. A tak stejně to bylo i s očima a s ušima. Nakonec se hlava začala scvrkávat, až se zmenšila ve velikost té kočičí. A teď mělo přijít to nejlepší. Thom se měl ukázat ve své největší kočičí kráse. Už už se mu pokrývali i ruce černo černými chlupy.... „ Adell!!!” rozlehlo se náhle celým domem. Leknutím jsem málem strhla celý závěs spolu se mnou na zem. „ Adell! Kde proboha jsi!!!?” ozvalo se znovu a už bylo slyšet i kroky, které se děsivě rychle blížily k mému pokoji a mámin hlas už byl hodně vyděšený a podrážděný. Spala jsem totiž tentokrát spolu s mamkou v její ložnici. Asi šla na záchod a všimla si, že tam jen tak náhodou nejsem. Nevěděla jsem co mám dělat. Kdybych vyšla zpoza závěsu, Thom by si mě všiml a máma by si všimla Thoma! Panebože! To by bylo nadělení! Nakonec jsem se rozhodla, že to udělám a risknu, že si mě Thom všimne. Bylo by to každopádně lepší, než kdyby si ho všimla máma. Když byla jeho hlavička otočená, rychlostí blesku jsem vyběhla zpoza závěsu, rozrazila dveře od pokoje a... vrazila přímo do mamky, která na tváři měla výraz zděšení a šoku. „ Adell!!” zařvala, když se vzpamatovala. „ Můžeš mi laskavě vysvětlit, kde je ta tvá kamarádka Christy a... ”, přejela mě nevěřícným pohledem, „ ...proč máš na sobě sakra boty a bundu?!”
Ztratila jsem řeč. Vždyť já mám na sobě oblečení na ven! To mi vůbec nedošlo! „ Eh...ehm...mmm... no... Christy se udělalo špatně od žaludku a trvala na tom, že se musí jít vyvětrat na vzduch... Právě...hmm... čeká venku a já...se šla obléknout do svojí skříně...” vykoktala jsem nakonec a řekla bych, že jsem se z toho vykroutila. Mamka chvíli přemýšlela a nakonec řekla: „ Mhm.. dobře no. Nikde se ale necourejte a nechoďte dál než na nejbližší sídliště!” zahrozila mamka a konečně odešla do své ložnice. Pořádně jsem si vydechla. Podařilo se. Ale ne! Přišla jsem o Thomovu proměnu! Nezbývalo, než jít ven a předstírat, že jsem na vzduchu s Christy. Mezitím tam umrznu.

                                 ---

Takže ahoj! Jsem tu znova! Kdyby někdo z vás četl i " Music Girl" tak se omlouvám, že dlouho nevyšla nová kapitola, ale spíše jsme pracovala na "kočce". Ale nebojte, vyjde :-D. Snad se kapitola líbila a mám vás ráda! Vaše Fell :-*