Sí je obyčejná dívka která žije se svými adoptivními rodiči na ostrově Viti levu.
To se ale změní v den jejích 16 tin.
Co se stane?
Pozná své pravé rodiče?
To se dozvíte když budete číst tenhle příběh.
...
Tohle byla jedna z největších tajných laboratoří hned jsem začala pracovat na reaktoru. Ten reaktor co ještě mám vydrží asi ještě dva dny.
Za 4 hodiny jsem to měla hotový teď už jenom jak ten starý reaktor vyměním za nový.
Nemůžu na nic přijít a ten krk začíná bolet čím dál víc. Podívám se kolik je hodin a zjistím že za 5 minut mám být u Nicka.
Tak beru reaktor, dávám si ho do kapsy a spěchám za Nickem.
Dorazím tam tak tak.
,,Chtěl jsem s tebou probrat výsledky zkoušky. Tvé výsledky jsou tak dobré že se nehodí pro agenta. Tak jsem zvažoval jestli se nechceš přidat do týmu avengers."
Jen co to dořekl tak jsem nebyla schopná pohybu . To je poprvé co nevím co říct. Jen jsem tam stála s otevřenou pusou.
,,Můžu si to nechat projít hlavou?"
,,Jistě ale dej mi vědět. Ale teď by ses měla jít připravit ať to stihneš."
,,Dobře děkuji tak zatím."
Hned jsem z té místnosti musela vypadnout protože ta bolest je nepředstavitelná. Musím rychle něco vymyslet než umřu bolestí.
Mám 2 možnosti.
1. Umřít bolestí
2. Někomu to říct
To nemám moc na výběr ale vy víte jakou možnost jsem si vybrala.
Tak jsem se šla převlíknout. Vybrala jsem si tyrkysové tričko, černé kraťasy, tyrkysové botasky, do kapsy mobil, na krk jsem si dala sluchátka a na oči jsem si dala sluneční brýle.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jen co jsem se převlékla tak jsem dala tátovi vědět že přijdu později a šla jsem za Bannerem i s tím reaktorem.
Našla jsem ho v laboratoři zrovna něco pozoroval tak jsem zaklepala aby si mě všiml.
A taky že ano.
,,Děje se něco?"
,,No vlastně i jo. Víš jak jsem byla v Hydře. Tak jednou mě nevedli do místnosti kde na mě dělali pokusy ale někam jinam. No tam mě připoutali ke desce a potom mě uspali.
Když jsem se pak probudila tak jsem měla pod vlasy takový malý reaktor který mě dá se říct drží naživu.
A teď ten reaktor přestává fungovat tak jsem sestrojila nový ale problém je že já si je nemám jak vyměnit. Tak tě chci poprosit jestli bys to nemohl udělat ty."
Vypadal hodně překvapený ale i tak přikývl.
Já mu tedy podala ten reaktor a lehla si na lehátko. Nebudu lhát hodně jsem se bála. No kdo by se nebál když mu půjde o život.
,,Připravena?"
,,Ano."
Ucítila jsem menší štípnutí a za chvíli jsem propadla do bezvědomí.
Ahoj jsem tady zas dnes je to taková nudná kapitola teda podle mě tak zatím
