Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Drahý anděli strážný,
Utekla jsem.
Z domu tety Lyly. Už jsem to nemohla snášet.
Peter nepřestal a dokonce se mě pokoušel přinutit, abych byla jeho sexuální otrok. Dan chodí domů opilý skoro každý večer a všude rozbíjí sklo, pak na mě křičí, abych to všechno uklidila, ve výsledku jsem pořezaná od skla; Lyla na mě kašle a nutí mě všechno dělat, zatímco ona má všechno někde; a Jaime, no, ona je prostě mrcha.
Tak jsem se sbalila a včera o půlnoci jsem odešla. Běžela jsem na první místo, kde jsem věděla, že budu v bezpečí; prarodiče. Poprvé pečovatelé nevěděli, jestli to bude v pořádku, abych tam zůstala, ale nakonec mi našli malý pokoj, který měl postel, okno a něco, kam jsem si mohla dát věci.
Říkali, že můžu zůstat, jak dlouho si přeji, pokud jim budu pomáhat. Což mi nevadí, miluji staré lidi. Jsou milí a dávají mi pocit domova, vypraví mi jejich příběhy a dovolí mi s nimi sedět, takže mám nějakou společnost.
Je to lepší, než být v té pekelné díře, kde jsem strávila dva týdny.
Odmítla jsem se vrátit do školy, dokončuji přednášky online, dokud neskončí školní rok. A pak, až skončí škola, budu cestovat. Budu cestovat po celém světě s penězi, které mi nechali rodiče, a budu si žít svůj život, aniž bych se o něco starala.
Nemůžu se dočkat, až se dostanu z tohohle přelidněného města. Ještě lepší, nemůžu se dočkat, až za sebou nechám svou minulost.
