13 Letters // l.t. (CZECH TRANSLATION)

Letter 5

Drahý anděli strážný,

Babička včera zkolabovala. Je naživu a doktoři říkají, že bude v pořádku, ale není jí dobře. Dokážu říct, že je něco špatně a určitě je něco, co mi odmítají říct, ale moc se bojím zeptat a ani to nechci vědět.

Děda říkal, že se oba přestěhovali do domova, znamená to, že jsem si musela sbalit věci, připravit se k dnešnímu odjezdu. Nechtěla jsem jít a oni taky nechtěli, ale bylo to pro ně nejlepší a ve výsledku jsem musela bydlet s mou tetou a nevlastním strejdou, kteří mě nesnášeli.

Teta Lyla mě vyzvedla s mou nejstarší sestřenicí Jaime asi před dvěma hodinami. Obě mě nesnáší. Dokázala jsem to posoudit podle způsobu, jak se na mě mračily a posadily mě dozadu, šeptající si o mně vepředu. Taky se mnou nemluvily přímo, než jen krátké „ahoj" a „vezmi si věci", to bylo promluveno tiše.

Jejich dům je masivní, jelikož jsou odporně bohatí. Můj nevlastní strejda Dan, který byl tetiným druhým manželem, byl ředitelem nějaké společnosti a vydělal hodně peněz. Jaime se pokouší stát se právničkou, taky byla chvíli modelkou a Lyla je učitelka. Danův syn Peter je úchyl, je v mém věku a chodí na stejnou vysokou jako já, měli jsme několik soubojů, při kterých jsem zůstala v slzách, ležela jsem na podlaze, zatímco mě mlátil, dokud má kůže nebyla černá a modrá.

Ve škole mě šikanovali. Stalo se to pro mě rutinou, i když jsem v posledním ročníku. Mysleli byste si, že touhle dobou by se něco stalo, aby to přestalo; možná jsem to měla někomu říct nebo to někdo mohl zastavit. Ale v prvním ročníku mi bylo řečeno, že pokud to někomu řeknu, neodešla bych s malými rankami a modřinami; byla bych v sanitce s několika polámanými kostmi a krví prýštící z ran.

Každopádně jsem dostala nejhorší pokoj v domě. I když tam bylo spousta decentních pokojů pro hosty, bydlela jsem v suterénu. Nebyla tam žádná okna a bylo tam docela chladno, světlo bylo matné a podlaha kamenná. Taky tady byl starý nábytek a moje postel byla Jaimeina stará: malá postel s tenkou přikrývkou a tvrdým polštářem.

Musela jsem si nechat věci v taškách a přestěhovat všechen ten zaprášený nábytek na druhou stranu pokoje, mým jediným pohodlím byla poslední rodinná fotka, která mi zůstala. Je to krásná fotka mě a mých rodičů na naší poslední dovolené na Islandu, seděli jsme na gauči zabalení v dekách a v rukách jsme měli horké čokolády. Pevně jsem si ji přitiskla k srdci.

Zatím se Peter neobjevil, za což jsem byla ráda. Nechci ho vůbec vidět a slíbila jsem si, že se mu budu vyhýbat. Avšak Dan mi uštědřil návštěvu a opravdu nechci přemýšlet o tom, co mi řekl.

Ale stejně ti to řeknu.

Dan přišel dolů asi před půl hodinou s obličejem jako blesk. Nikdy mě neměl rád a taky ho nikdy nebudu mít ráda; je chamtivý, tlustý muž, který je vždycky oblečený v obleku, který je pro něj příliš těsný.

Řekl mi, že jestli nechci skončit na ulici, musím dělat všechnu práci na domě. Teď musím připravit snídani, oběd a večeři; umýt nádobí, všechno uklidit, umývat exkrementy. Nemám dovoleno se k nim připojovat o volnu a musím zůstat v pokoji, pokud nejsem v koupelně.

Cítím se jako otrok. Nikdy jsem nechtěla utéct více, než teď. Vlastně to zvažuji. Mohla bych utéct k prarodičům a schovat se ve skříni nebo tak. Cokoli, abych se odsud dostala.

Viola x 

________

Hajzli...

Edited