Pátrání

I. - Úvod

  Běžela loukou a ani jednou se neohlédla. Měla pro dnešek všechny své povinnosti hotové a teď měla čas být sama se sebou, aniž by ji kdokoli rušil.
  Obloha se barvila do jemné oranžové. Na pomalu tmavnoucím obzoru se začaly objevovat první hvězdy, zpod větví nedaleko rostoucího lesa vyletěl párek netopýrů oděných v černé.
  Torin utíkala s větrem o závod. Tomuhle pocitu se nemohlo nic vyrovnat.
  V dáli se konečně vyloupla světla vesnice a Torin bylo tak trochu líto, že její čas o samotě už končí. Jen co se přiblížila, málem zakopla o zbloudilý kořen a oddechla si, že ji v houstnoucí tmě nikdo nespatřil.
  Ulice se vylidňovaly; bylo pondělí večer a většina obyvatel chtěla být ráno do práce střízlivá.
  Kolem Torin prošly dvě dívky, jejichž tlumenému rozhovoru nevěnovala pozornost. Jediné, co teď chtěla, bylo dát si rychlou koupel a padnout do peřin.
  Na straně jejího zorného pole se najednou objevilo něco bílého. Stočila pohled na dřevěný plot a světlý lístek připevněný na něj.
  Jednalo se o pohřešovanou osobu.
  Darya Nozomi. Její nejlepší kamarádka.