Čtyři Draci- Čtyři Dívky

23. Kapitola

Mia
Viděla jsem, jak se pomalu všichni postavili ale pořád těkali očima mezi mnou a Beth. Zajímavá reakce. Beth se naklonila blíž ke mně.
,,Má..." ,,Tvá myšlenka je správná. Přemýšlím taky, je si potřebují lékařskou pomoc ale jsou to upíři, tak by neměli mít infarkt." Dívali se na nás, jak na blázny.
,,Nechceš si dát kafe, nebo čaj, šťávu, vodu nebo kyselku?" Zeptala jsem se. ,,Tak čaj." Odpověděla pobaveně  Šla jsem tedy do kuchyně. Ti se na mě tak dívali. Dala jsem si vařit vodu.
,,A jakej?" Zakřičela jsem. ,,Nejlepší ovocný." Zakřičela nazpátek. Přikývla jsem si pro sebe a připravila si čaj. Chvilku jsem čekala a pak zalila čaj a vydala se s ním do obýváku. Stejná pozice. Jen mě všichni pozorovali.
,,Kdybych věděla, že vás to tak sebralo, tak vám to neříkám." Řekla jsem a podala Beth čaj. Když jsem se otočila tak všichni seděli na pohovce nebo křesle. Na pohovce seděla Al, Jazz, Emmet a Rose. Al seděla na Jazzově klíně. Carlisle a Esme seděli v křesle a Edward a Bella seděli u klavíru.
,,Posaďte se." Řekl nám Carlisle a Beth si sedla do křesla a já vedle Jazze a Al. ,,Můžeme si něco o sobě říct." Navrhla jsem. ,,Tak dobře. Jmenuji se Carlisle Cullen. Tohle je moje žena Esme. Pak tu je Edward a Bella, Jazz a Alice, Rose a Emmet a s Miou se pravděpodobně znáte." Beth přikývla a já šla si odnést hrnek. Trochu jsem ho omyla a otřela ho do utěrky. Uklidila jsem ho a šla zpět. Ti se na mě dívali. To by mě zajímalo, je si mluvili, když jsem tu nebyla.
,,Ne nemluvili." Řekla mi Beth a já se na ni zamračila. Sedla jsem si na své místo. ,,A jak se jmenuješ ty?" Promnula jsem si nos. ,, Elizabeth Baxová." Usmála se na ně. ,,A jak si našla Miu?" Zeptala se Rose. ,,Díky spojení. Draci mají spojení přes myšlenky. A já zjistila, že je tady." ,,Aha. A ty jsi tedy ohnivý drak?" ,,Ano i mé oblečení na to odpovídá." Měla pravdu. Já byla v těch modrých šatech a baleríny a ona zas měla červené šaty a baleríny. Úplně stejný ale v červené barvě. ,,Jak si zjistila, že jsi ohnivý drak? Zeptal se Emmet.
,!Bylo mi pět a já se ztratila v malé vesnici. Nic jsem si nepamatovala a když jsem se ráno probudila, tak bylo všechno v plamenech. Lidé hořeli i domy. Mezi mrtvými byli i mí rodiče. Od té doby jsem žila sama a postupem času jsem to zjistila a začala ovládat." Tohle mi připomnělo mé rodiče.