Čtyři Draci- Čtyři Dívky

1. Kapitola

Mia
Cesta byla nekonečná. Už jsem myslela, že mi nohy upadnou. Z lesa jsem se dostala na cestu. Byla písečná a na obou stranách cesty byla louka. Bylo mi teplo, sundala jsem si boty a šlápla na cestu. Trošku to zabolelo ale šlo to. Šla jsem pomalu a přemýšlela, jestli se dostanu do Kingstonu a kde mám začít, jak je mám najít. Uslyšela jsem zvuk auta. Otočila jsem se a zaznamenal červené menší auto. Zastavilo přede mnou. Byl to třicetiletý pár.
,,Dobrý den. Taková mladá dívka a tady sama. Kam máte namířeno?" Zeptal se ten muž. ,,Ále. Na směr Kingston." ,,A nechcete svést? Jedeme taky směr Kingston." Chvilku jsem přemýšlela. ,,No... Tak dobře." Přikývli a já nastoupila dozadu. Vedle mě byla taková malá bílá koule. ,,To je Max. Maxi podívej, kdo to je?" To se na mě podívalo. A hned si to na mě sedlo. Byl to malinký pejsek. ,, Ježíši. Ten je nádherný." Rozplývala jsem se nad ním. Pohladila jsem ho. Lízl mě a já se zasmála. ,,Kam to vlastně bude?" ,,Eh.. až úplně  Kingston." ,, Až?! Tak to máte dlouhou cestu. Tak to mi nejedeme rovnou do Kingstonu." ,, Nevadí. Mě stačí jen kousek." Přikývli a já se opřela o sedadlo a Max se na mě uvelebil.

....

Mia
,,Tak tady je křižovatka. My jedeme na pravo a vy rovně." ,,Tak moc děkuji. Ušetřili jste mi cestu." ,,Nemáš zač." Maxe jsem položila vedle. Vzala jsem si boty a otevřela dveře. ,,Nashledanou a děkuji." ,,Nashledanou." Odpověděli mi a já vylezla z auta a zabouchla dveře. Zatočili a zatroubili. Já se vydala dál po cestě. Bylo dlouho a stmívalo se. Neměla jsem pojem o čase, nemám telefon, hodinky nebo něco, co by mi ukázalo hodiny. Jen peněženku. Ve které mám pár peněz, kreditku a doklady. Aspoň něco.
Písečná cesta se změnila na betonovou cestu a vedle cesty jsou stromy. Nandala jsem si boty a vydala se do lesa. Nebyla jsem v lese, když byla tma. Ale vím, že tohle nebudu mít ráda. Opřela jsem se o strom a sledovala jsem přírodu. Postupem času jsem usnula.

Elonie
Odešla a já věděla, že už ji asi neuvidím. Ale musím ji pomoc. Kde vlastně je její rodina. Počkat jmenuje se Cullenová. Takže i její rodina. Její nepravý otec je prý doktor. Nepamatuju si jejich jména. Ale byla starší.
Šla jsem k počítači a zadala jsem tam nemocnice Forks. Našlo mi to stránku. Byli tam napsaní doktoři a sestry. ,,Cullen, Cullen, Cullen..... Tady je!" Rozklikla jsem to. Bylo tam jen telefonní číslo, asi se nechce ukazovat. Pokrčila jsem rameny a vyťukala jsem ti číslo.
,,Crrrrrr.... Crrrrrr....." Zvonilo to. ,, Prosím. U telefonu Carlisle Cullen." Konečně! ,,Dobrý den. U telefonu Elonie Maxová." ,,Ano? Potřebujete něco?" ,,Ano. Víte... Jedná se o vaší dceru Miu." ,,Co je jí?" Řekl rychle a pohotově. ,,Byla u mě. Nechci vám to vysvětlovat po telefonu. Sjednala bych si schůzku i s vaší rodinou." ,,Jistě. Kdy?"