Stepbrother?.. No, Boyfriend! - Larry

2.

Louis
Harry seděl vedle mě a já věděl, že mě pozoruje. Byl jsem z toho kapanek nervózní, takže jsem byl rád, že nás máma zavolala k večeři. Sedl jsem si vedle Lottie a Harry si sedl naproti mě. Dostali jsme jídlo na stůl a já se do toho pustil. Harry sotva jedl, protože mě celou dobu pozoroval. Rychle jsem to do sebe naházel, poděkoval a odešel do pokoje. "Musím zavolat Liamovi" řekl jsem si a už vytáčel číslo. Řekl jsem mu, zda se může stavit, že sním potřebuji mluvit. Byl to super kámoš, takže jsem věděl, že neodmítne. Převlikl jsem se a čekal.

Harry
Musel jsem toho modroočka stále sledovat. Něco mě na něm fascinovalo. Jeho krásné oči? Jeho dokonale souměrné rty? Ty vlasy alá "teď jsem zrovna vstaval"? Nevím, ale asi bych takhle neměl přemýšlet o skoro bratrovi. Po večeři jsem pomohl Jay s nádobím. Když bylo hotovo, pohladila mě a poděkovala. Měl jsem namířeno do pokoje, když někdo zazvonil. Nikdo se neměl k tomu jít otevřít, tak jsem šel. Když jsem otevřel, předemnou stal kluk, v kožené bundě a slunečními brýlemi. Šel z něj docela strach. "Baf" řekl a já nadskočil. "Je tu Louis?" Zeptal se a nebezpečně se přibližoval. Šel z něj vážně strach. "Em, Louisii" křikl jsem směrem ke schodům.

Louis
Slyšel jsem to pako, jak na mě volá. Seběhl jsem schody a skočil Liamovi přímo do náruče. "Čau Bro" poplácal jsem ho a všiml jsem si, že Harry trochu posmutněl z toho, jak jsem ho nazval. "To je on?" Kývl Liam na Harryho. "Ano, tohle je můj nejlepší kámoš Liam Payne, a tohle je novej brácha Harry Styles" představil jsem je. "Nemusíš se mě bát, v klidu" zasmál se Liam a podal Harrymu ruku a ten jí hned přijal. "Já se tě nebojím" řekl a odkráčel do pokoje.

Vzal jsem Liama na zahradu a donesl mu pití. "Tak co se děje, vyklop to" mile se usmál a já spustil. "O-on, já nevím, asi se mu líbím" řekl jsem tiše

Liam
Zvedl jsem obočí ve smyslu, co je na tom špatného. "A? On se ti snad nelíbí?" Upřeně jsem se na něj díval. Ano, byl jsem jediný, co o Louisovi věděl, že se mu líbí i kluci. No, spíš jen kluci, i když má zrovna holku. "Tak samozřejmě, že líbí, ale je to trošku pitomost, když teď budem bráchové" řekl tiše a opřel se o lavičku. "Ale hovno, jen vaši rodiče tvoří pár" poplácal jsem jo a poté pohladil. "Ahooj, Liame" řekla Louisova maminka. "Jee, dobrý den" přiřítil jsem se k ní a dal jí pusu na tvář. Seznámila mě s Desem a myslím si, že je to docela fajn chlapík.

Harry
Seděl jsem v pokoji u okna a sledoval Louiho s Liamem. Bylo vidět, že si hodně rozumí. Najednou se Liam řítil s Jay a dal jí pusu. "Já k nim nepatřím" řekl jsem a v tu ránu se rozbrečel. Lehl jsem si do postele a přikryl si hlavu polštářem.

Louis
Asi po hodině musel Liam na brigádu. Napil jsem se a vydal se do pokoje. Hned u dveří jsem se málem rozpustil.
Harry nejspíše usnul na mé posteli, jeho dlouhé  kudrlinky mu padaly do očí a rty měl jemně napuchlé. Vypadalo to, že plakal. Opatrně jsem si sedl na kraj postele. "Ha-Harry?" Jemně jsem ho pohladil a dal mu vlasy za ucho. "Louisi?" Vyděsil se a hned si sedl "usnul si na moji posteli" jen jsem se usmál a sedl si do tureckého sedu. "Jo, aha. Omlouvám se ti" sklopil zrak.

Harry

Z mého snu mě probudil něčí hlas. Otevřel jsem oči a byl to Louis. Rychle jsem se posadil a omluvně jsem se na něj podíval. "Nic se neděje, ty jsi plakal, Harry?" Zeptal se mě ustaraně. "Em, no.. ne, nech to být" zvedl jsem se a šel ke své posteli. "Co se děje Hazz?" Chytil mě za rameno. Nad tou přezdívkou jsem se usmál. "Nic, jen mám pocit, že sem nepatřím" řekl jsem tiše.

Louis
Harry mi řekl, že má pocit, že sem nepatří. Vykulil jsem na něj oči a pohladil ho. "Ale patříš, k nám všem" přitáhl jsem si ho do objetí a hladil po zádech. Najednou zvedl hlavu a zadíval se mi do očí. Koukal mi střídavě na rty a do očí. "Em, promiň, musím jít za Emily" vykoktal jsem ze sebe a utíkal ven.
"Jsem takovej vůl" kopl jsem do koše a rozeběhl se k mé přítelkyni. Zazvonil jsem a když otevřela, vrhl jsem se na ni a začal ji líbat, jen abych si upřesnil, že mám holku a nemůžu se takhle dívat na Harryho.
"Co to s tebou je, Louisi?" Zeptala se mě Emily, když se odeme odtrhla. "Nic, jen jsi mi chyběla" řekl jsem tiše a sedl si. Ona se jen přitulila a pustila film. Vůbec jsem ho nevnímal a myslel na ty malinové rty, ty krásné velké smaragdy schované pod dokonalými řasy. Tak moc bych ho chtěl teď držet místo ní a líbat ho. Bravo Tomlinsone, přemýšlíš, jak by sis užíval se skoro bráchou. Supr.

Harry
Bál jsem se, aby nebyl naštvaný. Já jsem.ale byl. On má holku? To snad ne. Všechny moje naděje jsou fuč. Říkal jsem asi až příliš nahlas, jelikož jsem slyšel, jak si Lottie odkašlala. "Em, Lottie, co se děje?" Mluvil jsem hrozně rychle a nenavázal jsem oční kontakt. "Ale nic, jen tomu dej čas" mrkla na mě a odešla.
Byl jsem mimo. Čemu mám dát čas?.. ona něco tuší. Dal jsem si obličej do dlaní a znovu si lehl.

Louis

Ještě chvíli jsem se "mazlil" s Em a pak šel domů. Celou cestu jsem myslel na Harryho. Co asi dělá, jak vypadá bez trička, že bych ho chtěl líbat. Dost!! Takhle o něm nesmím přemýšlet. Došel jsem domů, skopl boty z nohou a namířil si to do sprchy. Pustil jsem na sebe horkou vodu a nic okolo nevnímal. Když jsem se umyl a usušil, došlo mi, že nemám věci. Jen v ručníku jsem se vydal do pokoje v domnění, že Harry spí. "Copak? Zapomněl sis oblečení?" Ozvalo se z druhé strany pokoje a já leknutím poskočil. Rychle jsem se oblik a šel do postele. "Nepustíme si nějaký horor?" Navrhl Harry a sedl si k televizi. "Em, horor? Jo, ok" řekl jsem a sedl si vedle něj...