Dým z cigarety stoupá k nebi,
tam, kam by jednou měly putovat naše duše,
až se jednou osvobodí z kruhu bolesti a utrpení
a dojdou věcnému klidu.
Já přeji si vystoupat až tam
ke hvězdám a bludnému měsíci
ke slunci a k mrakům
svobodný tak, jako tenkrát,
když jsem líbal ženy, abych se necítil osaměle,
protože jediná osoba, kterou jsem doopravdy miloval, nikdy neexistovala.
Jako hrot v mém srdci, jako čepel v mé hrudi
myšlenky denodenně lezou a hlodají jako černí švábi.
Prosím, dejte mi ještě jedny cigarety.
A pak si lehnu do trávy a budu očekávat konec.
ČTEŠ
BLÁZINEC
Poetryjsem tak trochu blázen a bolí mě svět jednou se zblázním úplně a bude mi dobře (sbírka pocitů)
