First love princess

4

,, Dobře , máš nějaký plán?"
,, Ano"
,, Připravoval ses" řekl vesele Adrien.
,, Jistě "
,,Nikdy nezklameš"

Do noci my Nino vykládal jaký plán měl. Byl skvělý  až na nějaké chyby, které  jsem doupravovali.

,,Adriene ,vstávej , je čas" třásl se mnou někdo ,byl jsem unavený moc jsem toho nenaspala. Když jsem se včera rozloučil z Ninem tak jsem byl moc rozrušený abych usnul.
Ospale jsem se posadil a protřel a podíval se na Nina , který se na mě vesele usmíval.
,, Dobré ráno" řekl jsem a zívl.
,, Dobré , vylez jinak promeškáš jednu z mála šancí" řekl a stahoval ze mě peřinu.
,, Ano, to ano" zareagoval jsem hned a vstal a postavil se proti němu ,byl stejně vysoký , proto jsem mu viděl přímo do jeho hnědo zelených očí v kterých mu jiskřilo vzrušením. Bude to adrenalin , kterého jsem si poslední dobou moc neužil.

Už jsem byl hotov , teď nastala ta nejtěžší věc. Nino už mě informoval že koně jsou za hradbami přivázání aby je nikdo nenašel. Podíval jsem se naposled na svojí komnatu a vyšel za Ninem do dlouhé chodby ,kterou jsme prošli až k tajným dveřím , které byli za těžkými závěsy. Nikdy s nimi nikdo nepohnul byla to jen dekorace s kterou se nesmělo hnout. Kdysi jsem s Ninem zjistili  že jsou za tím závěsem tajné dveře.

______

,,Nino! " Zakřičel jsem na svého nejlepšího kamaráda. Šli jsme chodbou a povídali jsme si vtipy ,smáli se a strkali do sebe. Nino mi právě sebral poslední sušenku ,kterou jsme dostali tajně od kuchařky.
,,Co je?" Vyjel Nino s nacpanou pusou.
,, To byla moje sušenka !". Řekl jsem a strčil do něj tak silně že spadl na sametově modrý závěs.
,,Au!" Vyjel Nino a chytl se mezi lopatkami. ,,Co to je?" Řekl naštvaně a rychle odtáhl závěs. Naskytl se nám pohled na menší dřevěné dveře. Tázavě se na mě otočil a podíval se mi do očí aby mi z nich něco vyčetl , jenže já vypadl stejně zmateně jako on. Najednou jsem zahlídnul v jeho očích záblesk zvědavosti. Ušklíbl jsem  se a oba jsme přistoupili ke dveřím vzal jsem za kliku a stáhl ji až dolů. Bylo zamčeno. Rychle jsem ruku odtáhl a zamračil se na ní.
,,Je to zamčený" zašeptal jsem.
,, Mám nápad" vyjekl po chvíli Nino až jsem nadskočil.
,, Jaký ? " zeptal jsem se zvědavě.
,, Maminka mi říkala že v knihovně najdeš vše co potřebuješ od normálního života až po  kouzla . Takže tam by to mělo být. " Zářivě se usmál. Hned jsem to bral jako úžasný nápad.

________

 Odtáhl jsem závěs a otočil se na Nina , který už držel v ruce  klíč , náš klíč, a šibalsky se usmál a strčil ho tam kam patřil a pootočil klíčem. Uslyšel jsem tiché cvaknutí poté jemné zavrzání. Hned jsem vešel do neosvětlené chodbičky . Nino za náma rychle zamknul.  Zachvilku jsme vylezl ze zámku

Nasedli jsme na koně a vyjeli do hlubokého lesa. Naposledy jsem se podíval na zámek a popohnal koně aby přidal. Jel jsem dlouho za Ninem a konečně jsem dostával pocit svobody a adrenalinu.
,, Musíme zastavit !" Nino začal zpomalovat až jeho krásný hnědý kůň zastavil , seskočil z něho a pobídl mě abych téže slezl , to jsem taky udělal.
Byli jsme někde v lese u malého potůčku , bylo tam nádherně. Ta příroda , klid , čistý vzduch. Bylo to okouzlující. Usmál jsem se.
,, Čemu se směješ?" Otázal jsem mě Nino když sundaval ze svého koně sedlo.
,, Ničemu , jenom je tu tak pěkné. Proč jsem to nikdy nezažil?" Řekl jsem a přistoupil k Plaggovi (mému koni) a začal mu rozvazovat sedlo aby si ulevil.
,, Kdyť si byl na lovu" odpověděl mi. ,, Je to pořád stejné"
,,Tak jak to že jsem si toho nikdy nevšiml?" Otočil jsem se na něj. Nino jen pokrčil rameny, otočil jsem se  zpět.

Marinette

Zrovna jsem se probudila , ležela jsem na ledové zemi a neměla sílu otevřít oči natož se pohnout. Zem mě studila na mé holé ruce a nepříčetně mě bolela a třeštila hlava.
Ležet tak bezvládně , nebýt schopná se pohnout , jsem v pasti , do které jsem měla dopadnout? Ano či ne? Moje myšlenky přerušil hluboký hlas může který otevřel dveře a šel pomalu tichým krokem ke mě. Sklonil se na de mnou, trochu jsem se třásla. Dotkl se mé paže , nevěděla jsem co mě čeká, ale neměla jsem sílu odporovat.

,,Probuď se" řekl pomalu a tiše  a zatřesl se mnou. ,, Tady zmrzneš" pokračoval ,, idiot hodí tě sem , asi ho taky někam hodím" zavrčel a znovu se mnou zatřásl. Přemohla jsem se a otevřela ztěžka oči. Hned si toho všiml ,,jak ti je? ,, Zeptal se ale hned si odpověděl ,,asi dost blbě" podíval se mi do očí jemně jsem přikívla.

Měl krásně oříškové oči , a hnědé vlasy které mu neposedně padali do obličeje. Pomalu mě vzal do náručí a odnášel z ledové věznice. Když vylezl ven ,byla už celkem tma ale bylo teplo ,a však pořád jsem se nepatrně třásla.

,,Hej!" Křikl když dorazil k ohništi , všichni se na něj podívali. ,, To tam má zmrznout nebo co?"  Přejel všechny pohledem a mračil se.
,,Ale Dave ,je to jen královská princeznička , která má dostat co má. Neměli jsme rozkazem ji nějak živit a starat se o ní." Řekl ten co mě sem dotáhl.
,, Radši mlč!" Okřikl ho někdo kdo přicházel z lesa se dřevem , které posléze hodil vedle ohniště,, nechceme tu zbytečnou hádku , která by skončila zápasem!" Řekl v klidu a přisedl si k mému únosci. Koutkem oka jsem se podívala na mého zachránce ,tedy Davida , furt se mračil a nevěřícně kroutil hlavou.
,, Tady si sedni a ohřej se trochu" položil mě k ohništi. A někam odešel.
,, Máš moc velké štěstí ,slečinko ! " Řekl ostře můj únosce ,, Dave je moc hodný a kdyby nebyl velitelem této výpravy , klidně bych tě nechal v té ledové místnosti, která ti patří , patří tobě i celému tvému království za tu zradu kterou nám udělali. Zemřeš , to ti slibuju. Ikdyby to byla ta poslední věc kterou udělám" dořekl  a poslední větu mi vpálil do obličeje.

Až teď dorazila ta emoce , která tu nebyla , byl to strach. Velký strach.
To co jsem v životě nezažila, někoho kdo by mě k smrti nenáviděl a chtěl mě zabít.
Ucukla jsem rychle pohledem k ohni. Malá slzička strachu mi sklouzla po studených tvářích.

Vítejte u dalšího dílu. Doufám že se vám líbil.

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda.

Vaše luciiiinka👑