"Kate, pojď vstávat!" Volá na mě táta. Vyhrabu se tedy z postele a s hromádkou oblečení se přemisťuji do koupelny. Když se upravím, seběhnu schody a vejdu do kuchyně, kde se s mamkou a s taťkou přivítám. "Zlato, musíme ti něco říct," řekne mamka s vážným výrazem. "Nejsi znovu těhotná, že ne?" zeptám se se smíchem. "Ty jsi blbá," zasměje se taťka, a já si s ním plácnu. "Ne, těhotná nejsem, jen jsem ti chtěla říct, víš jak kluci pojedou zítra na ten tábor?" zeptá se. "Ano?" Zeptám se jich s hrůzou. "Tak na ten přesně pojedeš s námi, " zasměje se jeden z mých dvou čtrnáctiletých bratrů. "Jacku,ty se moc nesměj," schladí ho táta. "Kate na tebe a na Teda bude dávat pozor!" "Kate,běž si sbalit věci, zítra ráno odjíždíte" řekne mamka a já nasupeně vyběhnu do schodů. "Kat?" zaťuká Jack opatrně na moje dveře. "Co je?!" odpovím,ne zrovna hezky. "Já jen,aby sis zbalila i nějaké teplé oblečení,kvůli hrám." řekl opatrně. No super, to abych si místo jednoho kufru zabalila dva. "Jo,dík Jackie" řeknu mu jeho roztomilou přezdívkou. "A kde je vůbec Ted?"zeptám se ho. "Nevím, asi šel na skate." No jo, celý on. Když nesedí doma a neskládá s Jackem lego nebo puzzle, tak je na skatu.
Ráno jsem se probudila s dobrou náladou, která se mi ovšem zkazila hned, jak jsem si všimla svého kufru v rohu pokoje. Najednou se otevřeli dveře a v nich stála mamka. "Kate, pojď vstávat, máte tam být na oběd a cesta nám bude trvat tak 2 hodiny." " No jo, vždyť už jdu." řeknu a odeberu se do koupelny. "Jo Kate? Nezapomeň, že s sebou nesmíte mít žádnou elektroniku" zavolá na mě mamka. A jo! Plácnu se do čela. Já na to úplně zapomněla! Nevím, jak to tam bez svého miláčka ty dva týdny přežiju.
Když vyjdu z koupelny oblečená ve svém oblíbeném stylu (roztrhané džíny, černé tílko, červená košile a černé boty) taťka zavolá že už jedeme. Na chodbě se srazím s Tedem. "Ahoj Teddie." pozdravím ho. "Neříkej mi Teddie!" řekne naštvaně a odejde. Tak tohle bylo divný, řeknu si a pokračuji v cestě pro kufr. Když naložíme věci do auta, jdu se uvelebit k okýnku na zadní sedadlo. Asi pět minut po tom co vyjedeme usnu.
Probudím se když auto zastaví a hned se rozhlížím kolem. Vidím asi 10 chatiček v areálu se hřištěm, bazénem a hlavní budovou. To nevypadá zle, řeknu si a s úsměvem vystoupím z auta. Úsměv mi ale hned ztuhne na rtech, když slyším skupinku tří barbín jak se baví o "té, která je tak chudá, že má roztrhané džíny". Ach jo, a je to tu zase. Před pár lety se naše rodina musela přestěhovat, kvůli jedné primadoně a jejím poskokyním na mojí bývalé škole, která si mě vybrala jako svou oběť. Líčení spláchnuté v záchodě, nebo oblečení na tělocvik nabarvené neonově růžovou barvou, bylo na denním pořádku, takže jsem zvědavá, čeho budou schopny tyto tři. Z mých myšlenek mě vytrhl přicházející muž se kterým si Jack a Ted plácli. Kluci tady byli už minulý rok,takže si vzali věci, rozloučili se s našima a šli rovnou na svou chatku. Já tam jen tak stála, protože Brad, jak se tento muž jmenuje, se bavil s našima. Když se konečně otočil na mě, zeptal se mne jen na osobní údaje, řekl mi, že mám chatku číslo 4 a odběhl pryč, vítat další táborníky. Rozloučila jsem se tedy s rodiči a šla na chatku. Když jsem otevřela dveře, tak na mne vykoukly dvě blonďaté kudraté hlavy. " Ahoj, já jsem Ami a toto je moje sestra Agi." usmála se na mě holka nalevo od dveří. "Ahoj, já jsem Kate" odpověděla jsem jí také s úsměvem. Ano, myslím si, že si s nimi budu rozumět.
Tak fajn, toto je první kapitola, když nepočítám prolog, tak doufám, že se líbí😊. Jinak omlouvám se za všechny pravopisné chyby, když tak budu ráda, když napíšete do komentů.😉
