Finally found you (cameron dallas - ff- CZ) /Nedokončeno/

1

Musíš se rozhodnout po čem toužíš víc: Po pevném přátelství, lásce nebo minulosti...

Nicolette

Otevřela jsem oči hned, jak mi do uší proniklo pípání mého digitálního budíku. Myslela jsem, že pořídit si takový budík bude lepší, ale asi se vrátím k mému mobilu. Natáhla jsem ruku a přerušila ten otravný zvuk. Odhrnula jsem svojí polovinu přikrývky, ale daleko jsem se nedostala, protože mě jeho silná paže stáhla zase do postele.

,,Kam jako jdeš?" promluvil do mého krku, měl stále zavřené oči a unavený úsměv na rtech.

,,Do školy." objala jsem ho a vjela mu prsty do vlasů. To teplo z jeho těla a ruce kolem mých boků mě znovu uspávalo. ,,Musím jít."

,,Je to vysoká. To je jen na tobě jestli tam půjdeš, všem je to jedno, jestli tam budeš. Nikdo nic nepozná." jeho chraplavý hlas po ránu jsem tak milovala.

,,Mně na tom záleží. Chci mít co nejlepší hodnocení." trochu jsem se odtáhla. ,,Ty vstáváš zase do práce."

Konečně otevřel své ospalé oči a pousmál se. ,,Oprava, až za tři hodiny vstávám do práce."

,,No já vstávám teď." vymanila jsem se z jeho spárů a vstala. Zůstala mu viset ruka a hlava z postele.

,,Vrať se!" slyšela jsem za sebou, když jsem bosá cupitala do naší malé kuchyně. Jeho otrávený stén doprovázelo mé chichotání.

S Mikeym jsem se poznala pár měsíců potom, co jsem dodělala střední školu a nastoupila na vysokou. Seznámila jsem se s ním díky mé kamarádce Silje na její oslavě narozenin. A nemohla jsem jí být více vděčná. Zalíbil se mi na první pohled a věděla jsem, že když ke mně přišel s kelímkem pití v ruce a strávil se mnou celé hodiny, že je to vzájemné.

Pomohl mi se dostat z minulosti, i když mi Camerona tolik připomínal.

Měl několik tetování a dva piercingy v obličeji. Ale nebyl to takový badboy jak si všichni mysleli, protože tak na povrchu vypadal. Ale Mikey byl tak hodný a romantický a všechno. A moc krásně zpíval.

,,Miluju tvůj zadek." zanotoval, když vběhl do kuchyně. Cítila jsem jeho dlaň na svém pozadí a tak jsem přestala rozmíchávat cukr v čaji. Přistrčila jsem k němu jeho šálek s kávou, který si s úsměvem vzal do rukou.

Otočila jsem se na svého polonahého přítele, který se šklebil od ucha k uchu a zavrtěla jsem hlavou ze strany na stranu.

,,To je dobré vědět." zasmála jsem se a usrkla svého čaje než jsem se i s hrnečkem přesunula zpět k posteli. Milovala jsem náš byt, i když byl jednopokojový. Byl útulný, vždy to tu hezky vonělo díky svíčkám, které jsem kupovala a lepší výhled na Temži jsem si nemohla přát.

Položila jsem hrneček na noční stolek a otevřela skříň. Převlékla jsem se do černých skinny džínů a delšího bílého trika Adidas, které patřilo Mikeymu a které jsem si přivlastnila.

,,To triko mám rád." ozvalo se za mnou. Mikey sebou plácnul na postel a vložil si můj polštář pod hlavu. Přitulil se k němu a sakra, byl tak roztomilý.

,,Já taky." usmála jsem se na něj přes zrcadlo. Rozčesala jsem si vlasy a z toaletního stolku sebrala korektor.

,,Jak se daří vůbec tvým novým učňům v ateliéru?" zeptala jsem se ho. O své práci na umělecké univerzitě mluvil jen málokdy a důvodem byl ten, že prý každý ze studentů nic neumí.

,,Pořád stejný. Raději bych tebe učil kreslit."

,,Nemůžeš být na všechny tak zlý. Konec konců jsou skoro stejně staří jako ty. Tři roky není moc. Mohl by jsi být jejich kamarád." pokrčila jsem rameny. Mikey se lépe uvelebil na břiše a sledoval mě.