Are you truly sorry? │Czech Larry FF│

POTÉ 4. /EPILOG

(nevím, jak to chodí poslední den na univerzitě, takže pardon, jestli je něco špatně :)

Harry opravdu odjel pryč a Louis se s tím musel srovnat. Ale když nastal den jeho hry, byl až moc zaneprázdněný, aby si vzpomněl na Harryho absenci. Přes menší komplikace v kostymérně se nakonec hra povedla a Louis se nemohl přestat usmívat, když na konci vešel na pódium za bouřlivého potlesku. Tohle chtěl dělat celý život. 

Jen pár dní poté nastal den D. Všichni studenti byli předstoupeni venku na malém pódiu a čekali, až dostanou své diplomy. Louis viděl své rodiče a sourozence hned v první řadě, jak bláznivě jásají. I přestože se Jay snažila být diskrétní, Louis ji viděl utírat si slzy do kapesníku.

Celou dobu se otáčel kolem sebe, hledajíc jediného člověka, kterého v tu chvíli zrovna chtěl vidět. Harry měl přijet přesně na poslední den, ale ani mu nenapsal. Louis si představoval, jak spolu vyhodí své čapky do vzduchu, jak budou společně pózovat, až je budou jejich rodiče otravovat s foťáky. Chtěl tuhle chvíli sdílet s Harrym.

Nervózně si hrál se svým prstenem, který mimochodem klukům vyrazil dech. Niall mu div neutrhl ruku, jak si ho prohlížel. Ředitel už byl u konce se S, a každou chvíli měl zavolat Louise. Louis cítil, jak mu po zádech běhají kapičky potu.

"A teď bych chtěl pozvat jednoho z našich nejlepších studentů..." Ne, Harry tady ještě není! 

"Školu zvládl s výbornými výsledky, byl velmi aktivní a před několika dny se odehrála první hra, kterou režíroval. Účastnil se mnoha projektů, charitativních i čistě pro zábavu, a se svým přítelem byli oba hlavami studentského oboru městské rady. Poprosím, aby sem přišel Louis Tomlinson!"

Louis se usmál a přešel k řediteli, který mu podal ruku. "Byl jsi opravdu skvělý student Louisi, kéž by jich bylo víc jako ty. Je mi až líto, že nás opouštíš." usmál se na něj ředitel a podal mu jeho diplom. Louis poděkoval a sešel z pódia, kde si ho hned vzala ředitelka dramatického kroužku a spolu si trochu pobrečeli na ramenou. S příslibem brzké návštěvy se Louis rozloučil a hned byl v objetí své rodiny.

Po chvíli se k nim připojili i kluci se svými rodinami. "Lou!" najednou Louis uslyšel někoho volat své jméno. Otočil se a uviděl Harryho, jak jde uličkou k nim. "Harry!" vyjekl a rozběhl se mu naproti.

Skočil Harrymu kolem krku a políbil ho. "Moc si mi chyběl." řekli oba najednou a zasmáli se. "Viděl jsem tu hru, Lou. Niall mi to celé natočil." řekl Harry a stiskl Louise pevněji. "Jsem na tebe moc pyšný." 

"Konečně nám skončila škola." usmál se Louis. "Teď hurá do skutečného světa. Ušli jsme velký kus cesty, ale ještě je toho hodně před námi."

----------------

(několik let později)

Harry převzal po Robinovi firmu a velmi se mu dařilo. Jeho firma byla jedna z nejvlivnějších vůbec, a obohatil ji o nová odvětví, která obsahovala jeho zájmy. Nedávno podepsal smlouvu s další významnou firmou. Domů chodil z práce strašně unavený, ale vždy na něj čekala teplá večeře. 

S Louisem si pořídili malou chlupatou kolii ne moc dlouho po konci školy. Měli spolu čtyřletá dvojčata Mollie a Marka, malou adoptovanou Nivah a čtrnácti letého Petera. Na dotaz dvojčat si také pořídili křečka a králíka. Peter se je snažil přesvědčit o ještěrce, nad čímž se Louis absolutně zhrozil, snad ještě více, než když Harry přišel domů s nápadem pořídit si modrého papouška.

Louis působil jako učitel na střední škole, kde byl nejoblíbenějším učitelem všech studentů. Dále se zajímal o divadlo a vedl dramatický kroužek ve škole. Napsal také knihu o psychologii dětí a puberťáků, a o tom, jak je vychovávat a učit. Jeho kniha se hned stala bestsellerem a četli si ji mladí i staří.

Vždy jednou v měsíci se sešli s klukama a sedli si do kavárny, ve které se toho tolik stalo. Později ji Zayn koupil a plnil si svůj sen řetězců obchodů, zatímco Perrie byla modelka. Niall s Liamem cestovali po světě. Naposledy byli v Japonsku- nebo to snad byla Čína? Louis si to nikdy nemohl zapamatovat.

Když se tehdá stal ten incident s fotkama, nikdy by nečekal, co má na něj život ještě nachystané...

Konec

Louis dopsal poslední řádek, sundal si brýle a promnul si oči. "Ještě pořád píšeš, zlato?" přešel k němu ze zadu Harry a políbil ho na krk. Z pracovního obleku se převlékl do pyžama a čekal, až si Louis půjde lehnout. "Ano. Teda, právě jsem to dokončil." usmál se na něj Louis. "Jsem na tebe moc pyšný." řekl Harry a stiskl Louise pevněji. "Podívej se na sebe, první filmový scénář."

Louis se usmál. "Doufám, že se to bude lidem líbit." Harry si odfrknul. "Nemůžu na to nic říct, protože jsi mně nenechal si to přečíst, ale napsal jsi to ty, takže se to určitě bude všem líbit." řekl Harry. "Psal jsem o nás." šeptnul Louis. Chvíli bylo ticho, tak se otočil na Harryho. Ten stál za ním a usmíval se. "Miluju tě." řekl a láskyplně Louise políbil.

Konec

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

810 slov.

ONO TO FAKT KONČÍ PROBOHA

NEEEE

Když si pomyslím, že jsem to začala psát někdy koncem 8. třídy a teď jsem na střední...

Jak se vám líbil konec? :) Čekali jste to? Upřímně, napadlo mně to na poslední chvíli a i když jsem to původně napsat nechtěla, rozhodla jsem se, že u téhle speciální povídky to tak pro jednou a napsoledy napíšu, protože to i dávalo smysl. Povídka byla napsaná ve stylu scénáře a Louis psal scénář.

Vlastně, teď jak tohle píšu mně napadly další dva:

1) Po tom konci by tam bylo "Louis dopsal poslední řádek. "Ha, teď jsem je rozhodil! Určitě jsou zmatení!" zasmál se, uložil soubor a odešel."

2) Po konci by bylo "Louis dopsal poslední řádek a kouknul se z okna ven. "Kéž by to tak bylo." řekl a šel zpět k pokladně. Po práci se zastavil na hřbitově. Šel známou cestou až k malému náhrobku. "Proč sis vzal život, ty idiote. Mohli jsme to vyřešit." usmál se přes slzy, očima pořád přejíždějíc po nápisech HARRY STYLES. "Napsal jsem o nás knížku." řekl Louis, přitiskl rty ke své ruce a tou pohladil náhrobek. "Tak zase zítra, Hazz."

.

(low key made myself cry at that ↑)

Každopádně mám na vás ještě jednu, POSLEDNÍ OTÁZKU V TÉHLE POVÍDCE

Od začátku jsem plánovala udělat ještě jeden díl, kde bych všechny díly vysvětlila. Takže pokud by jste třeba měli nějaké otázky, nebo jste něco v nějakém díle nepochopili (klidně můžete jít zpět a všechny díly si znovu přečíst), napište mi prosím číslo dílu a otázku, a pokud vás bude hodně, vydám ještě jeden díl. Můžete se ptát na cokoliv, některé věci mají skrytý význam.

Jinak jsem přidala první díl v mých Marvel jednodílovkách, a je to spideypool :)

Takže, děkuji, že jste AYTS? četli a že jste ji podporovali. Často mně vaše komentáře a srdíčka hnaly dál, kdyby o to nebyl takový zájem, dávno už bych skončila.

Upřímně AYTS? dopadla o hodně lépe, než jsem čekala. Byla sice dost jiná, než jsem si představovala, ale když se kouknu zpátky, neříkám si "Oh bože, co jsem to psala?" jako u jiných povídek, ale sama se i zasměju a jsem na to patřičně hrdá.

Těším se na Vás u další povídky, Vaše Dee ♥♥♥♥♥♥♥