Avengers Ragnarok

Hela

  „Ahoj Ellie!“ řekl ženský hlas ve tmě. Otočila jsem se ale nikoho jsem neviděla.
„Kdo je tam?“ řekla jsem ustrašeným hlasem a otočila se znovu. Bála jsem se, ale nechtěla jsem to dát najevo.
„Už to přichází! Už nadešel náš čas!“ řekne znovu ženský hlas a potom se ozve smích.
„Už se blíží soudný den!“  zase smích. Hlas se pořád přibližoval. A byl blíž a blíž. Nastalo najednou tich. Kolem mě byla jen černo černá tma.
„Tati!!!!“ slušela jsem ječet někoho v dálce. „Tati, tati!! Néé!“
Když jsem se otočila tma se začala měnit a objevovali se předemnou domy. Poznala jsem to byl to New Yourk. Když jsem se otočila doprava, všimla jsem si ležícího těla na zemi. Přišla jsem k tělu a hned jsem tvář člověka poznala. Byl to Tony. Chytla jsem se za ústa abych nevykřikla. Měl sundanou masku a zavřené oči, z úst a nosu mu stélka malý pramínek krve. Nad ním stala Hela. A smála se. Loki klečící na zemi se svíjel v bolestech. Hela se na mne otočila a usmála se.
„Tak ty jenom přece dorazila!“ jakmile to dořekla vrazila do Lokiho nůž.

Zakřičela jsem a začala se rychle rozhlížet kolem sebe. Už jsem nestala na ulici u těla Lokiho a Tonyho. Ale seděla na posteli. Zvedla jsem se z postele a šla si opláchnout obličej do umyvadla. Ale jakmile jsem zavřela oči uviděla jsem tam ležet jejich bezvládná těla. Rychle jsem otevřela oči a obraz zmizel. Odešla jsem ze svého pokoje. Potřebovala jsem se trochu uklidnit.
Když jsem vyšla z pokoje, všimla jsem si jak někdo stojí na balkónu a kouká na hvězdy. Když jsem se přiblížila blíž, všimla jsem si že to je Loki.
„Ahoj“ přišla jsem k němu a opřela se o zábradlí. Podíval se na mne a usmál se.
“Ahoj. Nemůžeš spát?“ zeptal se
„Ne. Měla jsem špatný sen!“ když jsem to dopověděla, vzpoměla jsem si na Lokiho jak se svíjí v bolestech. A o klepala jsem se.
„Ty taky nemůžeš spát?“
„Ne!“ řekl to nepříjemným hlasem, „Promiň že jsem byl tak zlý“ řekl nejednomu.
„To je dobré. Já taky nebyla moc příjemná“
Usmál se na mne a řekl: „No to teda nebyla“ a začal se smát.
Usmála jsem se taky a položila mu ruku na rameno. Přestal se smát a otočil se celým tělem na mne. Měl ustaraný obličej a unavený výraz.
„Ellie, já vím že jsem se nechoval nejlíp a že jsem potom zbaběle utekl. Ale musel jsem něco dodělat“
„A co? Co bylo tak důležité než já?!“ řekla jsem trochu uraženě. Vzpoměla jsem si na ten den, kdy se Loki vrátil z Asgardu na Midgard za mnou.
„Požádal mě o pomoc Ódin.“
„O jakou pomoc?“
Nechápala jsem to proč by Ódin chtěl pomoct od Lokiho. Když je to největší bůh ze všech. A Lokiho nemá moc v oblibě!
„Byl to Ódinův plán. Nechat mě zmizet. Ten den co jste mě přivedli....