Avengers Ragnarok

MATKA

Bifrost je tak nádherný, vždycky mě fascinovaly jeho barvy. Prolínaly se mezi sebou a v dálce mizely. Rozhledna jsem se kolem sebe a uviděla nádhernou galaxyi a nebe plné hvězd a souhvězdí.
Jako malou mě máma zvedala do výšky a já se snažila dosáhnout na jednu z nich. Představovala jsem si že jsem je držela ve své malé ruce..
Otevřela jsem oči. Jediné pomyšlení na mé dětství mě bolelo. Ne přímo mě to bodalo do srdce. Vyrůstala jsem jenom ve lžích. Hlavně že mi matka chtěla rozmluvit lásku k Lokimu. Byla úplně stejná jako on lhala.
Musela jsem zahnat myšlenky na matku a tak jsem začala přemýšlet nad tím co my chtěl Haimdall ukázat. 
Haimdall byl opřený o svůj meč a koukal na hvězdy.
„Vidíš Tonyho?“ zeptala jsem se hrozně mě zajímalo co teď Tony a Pepr dělají. Jestli na mě myslí jako já na ně.
„Ano, vidím je oba dva“ odpověděl aniž by se na mě podíval.
"Co dělá jí?“
“Tony sestavuje nový oblek a Pepr pracuje a zařizuje něco pro Tonyho.“ usměju se a podívám se na Haimdalla. On stojí bez hnutí a kouká na hvězdy.
“Ještě to neskončilo!“ řekne po několika minutách ticha.
“ Jak to myslíš? Hela je mrtvá a všechno je v pořádku nic už nehrozí? Nebo snad jo?“ překvapilo mě to.
“Zlo nikdy nezničíš tím že zabiješ jednu osobu. Vždy tu bude s námi je v každém z nás!“ podívá se na mě a já na něho „Budeš čelit horším věcem než byla Hela. A taky se budeš muset rozhodnout kde zůstaneš. Jestli tady a nebo na Midgardu!“
To už jsem věděla, že se budu muset rozhodnout mezi Lokim a nebo Tonym. Bude to těžké a obou dvou rozhodnutí budu litovat.
„A co si mi chtěl ukázat?“ řeknu rychle.
„Spíš koho!“ řekne rázně osoba stojící za mnou. Já se rychle otočím a tam uvidím mladou a krásnou ženu. Má dlouhé bílé šaty, které se na konci mění ve zlaté motýly. Její hnědé dlouhé vlasy jsou spletené do malých copů a její modré oči se dívají do mích. Na hlavě má čelenku s malými kytkami. Na krku ji visí velký zlatý náhrdelník s bílým kamenem uprostřed.
„Matko!?“ procedím mezi zuby otočím se na Haimdalla.
„Chtěla s vámi mluvit. Má paní" řekne na svoji obranu.
Matka přistoupí blíž ke mě a řekne: „To si nečekala co? Že se ještě někdy uvidíme“
„Věděla jsem že to někdy musí přijít, že se zase objevíš“
„ Teď ale přicházím ti jen popřát k výhře a že si porazila Helu. Táta mi to všechno popsal jak si bojovala. A jsem na tebe pišná“
To co řekla mě hodně překvapilo, myslela jsem že lže, ale nelhala.
„Děkuji, ale nic to nemění zůstávám s Lokim a ne s tebou!“ řeknu aby si nemyslela, že ji hned padnu do náruče a začnu ji plakát na rameno jak jsem hloupá, že jsem tenkrát od ní odešla.
„Ja ti v tom taky nebráním.“ její odpověď mě zaskočila „Jste si souzeni je dobře žes ho zase našla!“
Přijde ke mě a chytí mě za ruku a podívá se mi do očí. Usměje se a přikývne já ji příkývnutí oplatím.
Najednou se předemnou zvedne vytr a FREYA se promění na zlatý prach a ze zlatého prachu začnou vylítavat malý motýlyci a můry.
Podívám se vzhůru na odlétající motýli a potom na Haimdalla.
„Měla by jste se jít prospat“ řekne Haimdall a já přikývnu a odejdu. Už jsem dost unavená.