Avengers Ragnarok

Ódin

Když jsme se ráno vydali za Strenagem. Tony už byl dávno s Pepr pryč. Ulevilo se mi nechtěla jsem ho tady. Hlavně když se mi zdál ten sen. O jeho smrti. Dojeli jsme autem k Strenagerovi. Už nás čekal před jeho muzeem.
,,Už jsem myslel že nedorazíte" zavtipkoval a ja se na něj usmála. Loki se na mně podíval a já se přestala smát. ,, Potřebujeme pomoct najít Odina. Ty určítě víš kde je? Že jo?" ukážu na něj a on mě chyti za prst. ,,Neučili tě doma že see neukazuje"
Podívám se na něj a usměju se a on taky. Strenage mi hodně pomohl od vsěch záležitostích s Lokim a s Tonym. Prostě jsme se stali dobrými přáteli. Vešli jsme do vnitř.
,,Váš hledaný je v Norsku. Už na vás čeká."
,,Děkuji. Co jsem ti dlužná?"
,,Nic, ale mužeš mi slíbit že zastavíte ten Ragnarok"
,,To ti slíbit nemůžu. Není to možné. Hela nás muže vsěchny zabít" řeknu a koukám jak rukou krouží pomyslně kolečko. Najednou se oběví brána. A Loki a Thor do ní vstoupí a ja jdu za nima. Strenage však zastaví Benenra a Valkiru. A zakejve hlavou do strany. A brána se za mnou zavře.
Stojíme v Norsku. Na útesech a Ódin stojí opodál před náma. Kouknu doprava na Thora. Ten vykročí za Ódinem. Já zůstanu stat opodál s Lokim. Uvědomím si že by tam měl jit taky a tak do něj strčím.
,,Co sak děláš?!" řekne Loky.
,,Měl by si byt tam taky. Si jeho nevlastni syn."
Loki se na mne podívá a odejde za nima. já se usměju a kouknu se do země. A teď co tady mam asi dělat. Pomyslím si. Když se Ódin otoči směrem ke mě. Tak se trochu leknu. Vypadá úplně jinak než před několika lety. Je starší a vypadá slabě. Vykročil ke mě společně s Lokim a Thorem. Když ke mě došli Loki a Thor zůstaly stát opodál. Ódin ke mě přistoupil a usmálse. Položil mi ruku na rameno a popostrčil mě dál od kluků.
,,Potřebuji s tebou mluvit o samotě"
,,Dobrě. Co potřebuješ?"
,,Chci aby si mě nechala zmizet. Ted a tady."
"Cože," koukala jsem na něj a nechapala jsem ho ,, to neudělam! Oni v tobě věří zě nam pomůžeš a ty chceš utéct z boje?"
,,Né takhle to není. potřebuji víc času na zotavení. Na to abych našel způsob jak zabýt Helu."
Měla jsem na něj vztek, ale nevěděla jsme co mám dělat. Jestli ho pslechnout nebo ne. Polozila jsem na něj ruku a řekla: ,,Ja ti už nemužu pomoct. Nejsem bohině. Najednou se zatáhlo a oběvil se černej kouř. Když jsem se otočila, stála za mnou. hela bohině smrti. Měla dlouhé černé vlasi, jako Loki. Byla hu hodně podobná. Blečení nešlo ani popsat. Vypadalo to jako černa uplá kombinéza se zeleními pruhy. usmívala se od ucha k uchu.
,,Poklekněte" řekla rázně a usmala se na mě. ,,Hlavně ty. Ty co ses vzdala sveho kouzla!" ukázala na mne.
,,Cože? Pokleknout? Slyším dobře?" rěkl Loki. Přišla jsem pomalu k Lokimu a chytla ho za ruku. A on se na mne podíval. Hela se usmála. Najednou se vedle ní oběvil obrovský vlk. Fenrir.Měl černý kožich a zelené oči. Vlk se rozeběhl a čumákem vrazil do Ódina. Ódin odletěl a Thór se za ním rozeběhl.