Jednou děvkař, navždy děvkař. Nebo ne?

Neplakej

PATRIK
Vzbudil jsem se v bílé místnosti. Všiml jsem si Jessie ležící částečně na mně. Zvedl jsem pomalu ruku a začal jsem ji hladit po vlasech. Napjala se a vzhlédla ke dveřím. Pak jen zavrtěla hlavou a lehla si zpátky. Plakala. Jen, kdybych věděl proč. Začal jsem ji hladit i po zádech. ,,Neplakej princezno, prosím." Špitl jsem chraplavým hlasem, který jsem ani nepoznával. Jessie se lekla a zvedla hlavu. Vypadala hodně zmateně. Trochu se pousmála, a potom se zase rozbrečela. Nemám rád, když pláče.

Pokusil jsem se si sednout. Na třetí pokus se mi to povedlo. Natáhl jsem se pro Jess a přitáhl jsem si ji na klín. Ruce mi obmotala kolem a já kolem jejího pasu. Přitiskl jsem si ji na sebe, co nejvíce to šlo. ,,Ty žiješ." Šeptla úplně bez dechu. Nechápal jsem ji, ale třeba mi to vysvětlí. Hladil jsem ji po zádech a s Jessie v náručí jsem usnul.

Probudily mě nějaké hlasy. ,,Slečno, je konec. Teď se musíte vrátit na pokoj s vzít si léky." Řekla asi sestřička nebo nějaká doktorka. ,,Já nechci. Chci tu být s ním." Špitla Jessie a víc se ke mně přitulila. ,,Slečno, to už tu bylo. Vždyť jste tu strávila celé tři měsíce." Řekla a já už se v tom ztratil. Otevřel jsem oči. Sestřička zalapala po dechu. Jessie se na mě podívala a usmála se. Naklonila se nade mě a dala mi pusu. Jen jsme tak v klidu leželi.

Najednou si někdo odkašlal. Byl to nějaký lékař. ,,Dobrý den." Řekl a přešel k posteli. ,,Dobrý." Řekli jsem s Jessie nastejno. ,,Jak vám je?" Zeptal se. ,,Dobře, jen si přijdu hrozně slabý." Špitl jsem a Jessie mě pohladila po tváři. ,,Myslím, že to bude v pořádku. Vezmeme Vás ještě na pár vyšetření." Řekl a já nepochopil jeho výraz. ,,Vyšetření čeho?" Zeptal jsem se a lékař zaváhal. ,,Je tu možnost, že nebudete chodit." Řekl a já otevřel pusu. To přeci nemůže být pravda.

Vzali mě na vyšetření. Jessie byla celou dobu se mnou. Taky už jsem zjistil, co se dělo a proč Jessie brečela, když jsem se vzbudil. Byl jsem tři měsíce v kómatu a ten den mě odpojili. Ona si myslela, že jsem mrtvý. Nedokážu si ani představit, jak se cítila.

Vrátili jsme se na pokoj a čekali jsme až přijde lékař s výsledky testů. Po půl hodině přišel. Prohlížel si desky s vážným výrazem. Podíval jsem se na Jessie sedící vedle mě. Bála se snad ještě víc než já. Pomalu jsem ji vzal za ruku. Povzbudivě se na mě usmála. Podívali jsme se na lékaře a ten začal.

Další část.

Bude Páťa v pořádku?

J.J.💖