dvacet čtyři

113 16 6
                                    

,,Tady! Tohle bude stačit!"
,,Ne a ne a ne! K tomu mě nepřinutíš!"
,,Nemel a přivaž to k tomu potrubí!"
,,Co když nás to neudrží?"
,,Udrží"
,,A když ne?"
,,Spadneme"
,,Hmm... Tak to jo. Teď jsi mě uklidnil"
,,No jo, to mám od přírody"
,,Tu debilitu?"
,,Dovol?"
,,Nedovolím"
,,Je to nachystané"
,,Kdo půjde první?"
,,Já. Kdyby se mi něco stalo, tak ani nezaváhej a dostaň se odsud, jasné?"
,,Ne"
,,Co zase?"
,,Tohle ti nemůžu slíbit"
,,A co mi můžeš slíbit?"
,,Že se na tvém pohřbu opiju do němoty"
,,Tak fajn"
,,Ne počkej!"
,,Co?"
,,Chci tě obejmout..."

Kapitola věnovaná úžasné ady_waldmannova protože mi dodala neuvěřitelnou chuť a energii k psaní 💜 děkuju 💜

Never more /Short Story/Kde žijí příběhy. Začni objevovat