Never more /Short Story/

padesát pět

,,Ale já si tímhle nechci zkazit život! Mám toho ještě tolik zažít a nesedět doma s malým děckem! Vždyť bych neměla ani tu maturitu!"
,,Život může být super i bez maturity, bez pařeb každý večer. Notak Emelly, to zvládneme. Prosím"
,, ... "
,,Neplač"
,,Ale takhle to být nemělo!"
,,Ale takhle to je"
,,Ale.. Ale proč?!"
,,Já nevím, já... já jen vím, že bych to v životě nečekal. Za necelý měsíc mi bude osmnáct a mám mít dítě. Je to... Šílené. Ale zvládneme to"
,,A jak to chceš zvládnout?!"
,,Pořídíme si nějaký menší byt a auto, to není žádný problém, rodiče nám půjčí kolik jen budeme potřebovat. Nastěhuješ se ke mě a to dítě spolu vychováme jako normální rodina"
,,Ale já neměla možnost volby"
,,Jak to myslíš?"
,,Ostatní holky si vybírají partnera pro život neskutečně dlouho a vztah trvá mnohdy roky než se rozhodnou se k sobě nastěhovat a založit rodinu. A já mám tohle všechno mít s tebou, protože prostě úlet?!"
,, ... "
,,Ne! Ne, takhle jsem to nechtěla říct. Nemyslím tím, že jsi špatný, nebo tak. Jen je to všechno hrozně rychle, víš?"
,,Já taky neměl na výběr a klidně bych tě mohl poslat na potrat, nebo se na tebe prostě vysrat, Emelly"