Never more /Short Story/

šestnáct

,,Co je ti?"
,,Nic"
,,Něco ti je"
,,Nech mě být, Hawkinsi"
,,Tak mi to řekni. Možná nejsem takový zmetek, za kterého mě máš"
,,Proto jsi mě zavřel samotnou v odporným, starým a tmavým skladě školy?"
,,A ustlal si za dveřmi, abych mohl okamžitě přijít, kdyby se něco dělo"
,,Vážně?"
,,Jo"
,,I tak jsi mě tu nemusel zamykat"
,,Fajn... Uznávám"
,,Bojím se tmy"
,,Cože?!"
,, ... "
,,Emelly MacAlleyová se bojí tmy?"
,,Hmmm"
,,To je menší problém. Nefunguje tady světlo"
,, ... "
,,Ty brečíš?"
,,N-ne"
,,Vidím, že brečíš"
,,No tak jo"
,,Hele... Asi tě to nijak neuklidní. Ale jsem tady já. Vím, že mě nesnášíš a jsem pro tebe namachrovaný frajírek s egem až na půdu... Ale věř nebo ne, nemáš pravdu. Možná nejsem dokonalý, ale nejsem zlý... Tohle jsem nechtěl, fakt že ne. Netušil jsem, že máš ze tmy strach. Jsem teď tady ale s tebou a proto řeknu něco, co jsi ode mě nikdy slyšet nechtěla. Teď půjdeme, najdeme něco, čím by se dalo přikrýt a lehneme si. Pod tu deku. Spolu. Nejsem nejlepší společnost, ale slibuju, že se nebudeš muset ničeho bát, dobře?"
,, ... "
,, ... "
,,Děkuju"